Roucho

Podle mého názoru jsou časté a efektní scény zjevně vypočítány na neobyčejný vizuální zážitek. Je to příliš vyumělkované. Záměru vyrovnat se s vnitřními konflikty jedinců v boji mezi vírou a státní mocí se tvůrci filmu v podstatě ani nedotkli. Přesto se film Henry Kostera setkal s velkým ohlasem a stal se kasovním trhákem. Diváci jsou ohromeni do té doby nevídaným formátem projekce CINEMASCOPE. Nadšené přijetí filmu odstartuje vlnu filmů s biblickými náměty, z nichž nejvíce zaujal Ben Hur režírovaný Williamem Wylerem - 1959.

Výpravný velkofilm často zmiňovaný v knihách, které se zabývají historií kinematografie vzhledem ke svému přizpůsobení pro Cinemascope. Krásná a oddaná Jean Simmons, Richard Burton vojensky úsečný, poslouchat jeho dialogy v originále bylo jak poslouchat vojenské povely. Překvapilo mne, že mu v době natáčení bylo pouhých 27 let. Příběh se v podstatě vůbec nezabývá postavou Ježíše, pouze okolnostmi jeho skonu a vlivu na lidi. Hezky se to poslouchá, původní záměr učení - Miluj bližního svého, jak historicky víme, byl často zneužit, ale lidé museli po stoletích otroctví v něco věřit. Což dokážu pochopit u řeckého otroka, ale u bohatého tribuna mi to moc nesedělo. Hlavně, když byl vykreslen jako velký hýřil. Velmi dobře ztvárněná byla postava Caliguly a uchvátil mne svým charismatem Michael Rennie v roli Petra. Děj byl však moc tažen na co největší efekt než na vykreslení postav jako takových a tak mi příběh trochu drhl a nebyl tak úchvatným zážitkem jaký asi měli diváci při zhlédnutí v Cinemascope.

V době provincie Judea dal římský tribun Marcellus Gallio rozkaz k ukřižování Ježíše z Nazaretu, ale později ho za tento čin začne provinile pronásledovat svědomí. Další velkolepý epos v řadě na motivy biblických příběhů stále nepostrádající na své impozantnosti a uměleckém dojmu. Má ve vínku i prvenství co se týče uvedení v širokoúhlém formátu technologie CinemaScope, což přineslo úchvatný zážitek hlavně v masových scénách. Centrem dění je, samozřejmě fiktivní postava, Marcellus Gallio, coby velitel vojenského tribunálu, který v roce 33 n. L. ukřižoval Ježíše v Jeruzalémě. Následně si s ním osud tak pohrál, že se k němu dostalo Ježíšovo roucho z ukřižování, které mělo takovou moc, že se z Gallia stal křesťan. Jenže zrovna vládl císař Caligula, známý nejen svou přísnou vládou, ale především přílišnou brutalitou, který ho kvůli obrácení víry nechal umučit. Marselluse Gallia si impozantně zahrál Richard Burton, což už je znak kvality. Ovšem jen z dnešního pohledu. Sice byl za tuto roli nominován na Oscara, ale kritici na něm, pro svou topornost, nenechali nit suchou. A Burton sám se později nechal slyšet, že se jedná o jeden z jeho nejméně oblíbených filmů. Ten je atmosféricky a po technické stránce vyroben na základě tvůrčího stylu a možností své doby, což znamená, že se na padesátá léta od tématicky ostatních ničím nevymaňuje. A tak se určitě jedná o klasicky stylovou podívanou. Obsaženo je větší množství scén v jednom záběru, ve kterých je nádherně využit veškerý potenciál širokoúhlého záběru, což v mnoha případech zvyšuje obsáhlou dramatičnost a to i vlivem soundtracku, který trefně zdůrazňuje určité momenty. Všimnout si také lze, že je utajena Ježíšova tvář. V padesátých letech to v takovýchto filmech bylo pravidlem, takže ani tady to nezůstalo bez výjimky. Protože se jedná o dějství na základě biblických příběhů, tempo je pomalejší a dosti nerovnoměrné. Mladý divák dnešní rychlé doby se nudit bude, ale kdo má rád filmové umění a dokáže se do všeho patřičně ponořit, filmový zážitek ho jistojistě nemine.

Jeden z prvých významných titulov s biblickou tématikou. Film má veľmi zaujímavý námet, slušný scénar, vyvážený dej(nemyslím si, žeby tu bolo nejako priveľa akčných scén s dôrazom na efekt). Trocha zaostáva kvalita prevedenia jednotlivých kulís, napr. zobrazenie vládneho paláca a príbytkov. Naproti tomu tu môžeme vidieť viacero výborných hereckých výkonov ( najmä R. Burton, J.Robinson a V.Mature). Napriek uvedeným nedostatkom hodnotím 9 b. film najmä pre jeho výborný a zmysluplný obsah, resp. dej.