Rozmarné léto

Tady mi bohužel nezbývá než souhlasit s AgentBláhou. Děje minimum, samé "velemoudré" řeči, a jinak nic. Na to, jaká je to klasika, teda nic moc. Zajímavá je snad jen proslulá scéna přišívání ucha; ještě tak režisér coby provazochodec.

Rozmarné léto patří mezi deset nejlepších filmů natočených v šedesátých a sedmdesátých letech. Skvělé převedení novely Vladislava Vančury a jeho jazyka do filmové podoby panem režisérem Jiřím Menzelem. Poetika příběhu ve spojení s vynikajícími hereckými výkony třech hlavních představitelů (Brodský, Hrušínský, Řehák) vyznívá o to více ve fiktivních malebných říčních lázních v Krokových Varech na řece Orši. Znám už nazpaměť jednotlivé repliky hlavních hrdinů a přesto si nenechám ujít žádnou reprízu v TV.

Film, ke kterému se stále vracím. O ústřední trojici bylo již napsáno mnohé, chci se jenom zmínit o maličkých roličkách Jiřího Menzela cobi Arnošteka a báječný Bahuš Záhorský v pidi roličce, staříka. Nejsou senzační a to byl Záhorský již jeden rok v důchodovém věku. Z čeho se mě z filmu dělalo špatně, a to vždy, sešíváním ouška...

Rozmarné léto je film, na který musíte mít opravdu náladu. Dokáže však skutečně pohladit po duši, když léto (jako je právě to letošní) má neuvěřitelné množství rozmarů a často připomíná spíše počasí podzimní. Při sledování filmu pak máte pocit, že s tím špatným počasím v tom nejste sami:-) S ohledem na velmi zvláštní "vančurovskou" řeč toto není klasický film, u kterého naprosto vypnete jakékoliv mozkové závity, avšak můžete si naopak navodit pocit příjemné nostalgie, uvolnění a snad i trochu pýchy nad krásou českého jazyka. Rozmarné léto mně osobně určitě dalo více ve své filmové nežli tištěné verzi.