Ryba na suchu

Ten příběh je takový jaký je a jaký byl v těžké protektorátní době třeba, ale v tomto případě všechno bohatě vyvažuje plejáda výborných hereckých výkonů. U Vlasty Buriana se to bralo víceméně jako norma a povinnost, ale vedle něj exceloval i Jaroslav Marvan v roli starosty Hořánka, Josef Gruss coby neúspěšný sebevrah Vodička nebo třeba, stále ne úplně doceněný, Václav Trégl jako pan Tichý. Výsledkem je nadprůměrná filmová oddechovka stojící minimálně za takových 75-80%.

Někdo zachrání člověka od utopení a je slavný a píše se o něm. Ale pan Ryba ( Vlasta Burián), ten si počká až z vody vytáhne toho stého. Ale má na mále, když mu inženýr chodí za dcérou a ještě jej snad připraví o živobytí. Zde jde o agitku z doby válečného běsnění, pan Ryba je proti regulaci řeky, komunisti si na regulaci počkali ještě 6 roků...

Tady se pan Burian skoro vůbec neprojevil svým způsobem. Nevím, tahle role mu nesedla, film celý je nudný. Snad by sed dala kladně ohodnotit scéna v hospodě. Budiž, hodnotím jako plus. Ale jinak jde o naprosto průměrný film. Spíše podprůměrný.

Film je opakován poměrně často v televizi a je na něm znát zub času, ale na druhé straně přináší potěšení z výkonů herců, kterých by si měl každý, kdo se považuje za spjatého s českou kulturou, vážit. Konečně přináší i trakřka dokumentární záběry na město Bechyni a Lužnici.