Jsem vrah

Maciej Pieprzyca je znám českým divákům hlavně jako tvůrce dramatu Život je úžasný (Chce się żyć, 2013) o postiženém chlapci, který byl chybnou diagnózou odsouzen k životu v ústavu. Zdá se, že podobné osudové omyly tohoto filmaře fascinují. Ve své novince Jsem vrah se totiž věnuje justičnímu omylu, podobnému tomu, k němuž v Polsku došlo v 70. letech. Příběh Zdzisława Marchwického, muže pravděpodobně nespravedlivě odsouzeného na smrt, režisér zpracoval již v roce 1998 ve stejnojmenném televizním dokumentu. Loni využil jeho dramatický potenciál i v nové hrané filmové verzi. Když se jednou z obětí sériového vraha stane rodinná příslušnice vysoce postaveného komunistického činitele, nátlak na katovické vyšetřovatele, aby dopadli pachatele, zesílí. Vyšetřováním je proto nově pověřen mladý a nadějný kriminalista Jasiński. Hlavním podezřelým se stává závozník Kalicki, a jelikož je třeba případ co nejrychleji uzavřít, policie muže spěšně zadrží a předá soudu. Jasiński se samozřejmě dočká profesního povýšení, a tím i lepšího společenského postavení. Jenže další okolnosti naznačují, že pachatelem byl pravděpodobně někdo jiný. Nechá mladý detektiv pochybný justiční proces dospět do tragického konce? Snímek Jsem vrah se na první pohled může tvářit jen jako další polský příspěvek do populárního žánru krimi, který se snaží vyrovnat svým skandinávským kolegům. Pieprzycův počin však neklade na první místo proces vyšetřování, okolnosti zločinu či zločin sám. Ve větší míře se věnuje psychologii postav a hlavně zásadním morálním a etickým otázkám s vyšetřováním spjatých. Díky tomu získává rozměr, jenž má blíž k románům Dostojevského než Agathy Christie. Snímek k tomu zdobí dvě pozoruhodné a oceněné herecké kreace – Arkadisuze Jakubika v roli odsouzeného Kalického a Agaty Kuleszové v roli jeho ženy. Petr Vlček Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017