Lanďák

Sametová revoluce vrátila mnoha lidem majetek a nám tatínka, povzdechla si ironicky jedna z dcer Pavla Landovského při natáčení, a přitom to bylo povzdechnutí veskrze láskyplné. "Lanďák" je totiž bytost, fenomén, přírodní úkaz (nehodící se škrtněte), v jehož blízkosti žít je asi záležitost krajně obtížná, určitě však nezapomenutelná. Ačkoli více než dvacet let nesměl být na českých jevištích, plátnech a obrazovkách ani vzpomenut, natož spatřen, je zaznamenáno obrovské množství jeho hereckých kreací, kterými režisér Bernard Šafařík dokázal mistrně ilustrovat jeho vskutku nevšední vzpomínky. Navzdory Lanďákově snaze zachovat si image zvláštního samorosta tím spíše vynikají "citlivé záležitosti pod drsnou skopřápkou".