Justiční vražda Jakoba Mohra

Justiční vražda Jakoba Mohra představuje divákovi případ psychiatrického pacienta a tvůrce Jakoba Mohra, který trpěl utkvělou představou, že veškeré jeho jednání řídí jeho ošetřující lékař za pomocí zvláštního stroje. Mohr zobrazoval na řadě svých kreseb v podobě dřevěné krabičky, z níž vycházejí paprsky či vlny, které procházejí Mohrovým tělem a získávají tak nad ním kontrolu. Kresba Justizmord (Justiční vražda) z let 1909 – 1910 je obrazem hromadné scény soudního procesu, snímané z několika navzájem se popírajících perspektiv, které ukazují Mohra v roli obžalovaného i ovládané oběti, lékaře jako odposlouchávače či manipulátora, ovlivňující stroj i instituci soudu, ve které Mohr identifikuje řadu přestrojených pacientů a lékařů, kteří podporují Mohrovu teorii monstrózního spiknutí proti jeho osobě. Kresba se stává dějištěm pro inscenované zasedání či neobvyklou konferenci, v níž je Mohr prezentován jako tvůrce, pacient i zločinec a v rámci níž si nejenom Mohrovy vize, ale i motivy a postavy jiných tvůrců art brut nárokují své právo na existenci. Zatímco Mohr nám podává zprávu o detailech soudního procesu, který se odehrává v jeho hlavě, do jeho vize vstupují zvenčí fragmenty jeho chorobopisu, záznamy o jeho trestných činech i rozbor kresby z hlediska jejích výtvarných kvalit. Plato Ostrava