S.O.S. Titanic

Další zpracování nejslavnější lodní katastrofy, tentokrát ve verzi televizní, což mimo jiné znamená nízký rozpočet, který je klasicky zná především na speciálních efektech. Aby však byl i tento film divácky atraktivní, to tvůrci zvládli poměrně brilantně. Ostatně, jeden z producentů v jednom z rozhovorů označil tento počin za „katastrofický film pro přemýšlivé lidi“, čímž naznačil, že oproti předchozím filmům je tento mnohem více zaměřen na postavy a méně na senzacechtivé dobrodružství. Scénář se proto zaměřuje na individuální příběhy cestujících, a to záměrně z různých sociálních vrstev, díky čemuž je tragédie pro diváky osobnější a emocionálně silnější. Pozoruhodné je už zobrazení tehdejšího rigidního třídního systému a jeho dopadu během katastrofy. To se však týká pouze delší verze filmu, protože ta kratší je sice tempem razantnější, ale bohužel na úkor mnoha dějových linií. Zajímavé je a to poznají jen opravdoví filmoví fajnšmekři, že právě kvůli nízkému rozpočtu byly do určitých míst použity vhodné kolorované záběry ze staršího filmu „A Night to Remember“ (1958). Stejně jako u předchozího filmu si lze také všimnout určitých detailů, které James Cameron později použil pro svůj film. A tentokrát dokonce včetně jednoho herce. Které verzi dát přednost, je těžké posoudit. Ta delší je dějově plnější, ale za cenu viditelně natahovaných scén. Jak už bylo zmíněno výše, kratší verze je svižnější, ale za cenu ztráty mnoha dějových linií, což bolí zejména v závěru, kdy po střihu zaniklo emoční ticho, které se po katastrofě rozhostilo. Film není na televizní produkci nejhorší, a tak si své místo v diváckém zájmu najít dokáže..