Sám doma 2: Ztracen v New Yorku

Na megaúspěch se musí navázat, a tak je tu dvojka s pár figurkami navíc. Schneider hraje typicky "pablba", z jiných rolí ho snad ani neznám. Ale exceluje tu Curry - úžasný slizoun, a ten jeho úsměv v porovnání s Grinchem - skvělý! Zatímco v jedničce mi na začátku přišel Kevin dost protivný a trochu si to i zasloužil, tady s ním plně souhlasím: Buzz je pazdrát a omluvu bere jako vlastní šou před celou rodinou. Skvělý je taky Marv s okrádáním chodců i šklebením se na ženskou. Nicméně negativa zmíněná u jedničky platí i zde. Ve výsledku se mi oba líbí přibližně stejně.

Kevin se tentokrát dostane i na letiště, ale při euforii potřebuje zprovoznit kameru, aby mohl natáčet. Bohužel si splete pána a míří k jinému východu nasedá do jiného letadla. Zatím co jeho rodina míří do teplých krajin, on letí do New Yorku. Potkává zde opět Marva a Harryho, dva zlodějíčky, kteří nikdy nemají doost. Tentokrát se však Kevina zmocní, ale pomůže mu jedna paní z parku, která krmí holuby. Poté se s ní zkamarádí. Když se rodina shledá, tráví vánoce v New Yorku.

Zlatého oslíčka je třeba oklepávat dokud to jde. Na začátku devadesátek dvojky, trojky a další teprve přicházely do módy a občas se povedly, občas ne. Zapomenout podruhý stejný dítě už je na sociálku, ale zase na co by pak člověk koukal. Dvojka už je trochu umírněnější, Macaulay mi tolik nepije krev jako v prvním díle a přidalo se trochu moralizování. Za mě úžasný Tim Curry, z jeho úsměvu šel větší strach než že zlodějů. Vícekrát už jsem ztrátu jednoho z McCalisterů nehodlala sdílet, takže pořád mi zůstává v paměti jen slušnádvojka a ztřeštěnější jednička. Což ale stačí.

I když tenhle druhý díl nepřináší mnoho nového, vůbec to nevadí. Řekla bych, že druhý díl se docela drží svého předchůdce, který nastavil laťku dost vysoko, proto je nemožné ji překonat. Kevin tentokráte v New Yorku, ráda jsem se na film po letech podívala a stále mezi mojí nejoblíbenější scénu patří házení cihel ze střechy, to prostě nemá chybu.