Naše auto

Poslední dlouhometrážní hraný slovinský film Františka Čápa je svižnou a nesmírně zábavnou komedií, která velmi připomíná mladší československou sérii Jaroslava Papouška věnovanou rodině Homolkových. I příběh filmu Naše auto využívá dynamiky vztahů mezi rodinnými příslušníky tří generací. Peripetie začínají v okamžiku, kdy amatérský fotograf Pino získá cenu za jednu ze svých fotografií. On a jeho rodina si toto uznání automaticky spojí s velkou finanční odměnou a začnou plánovat, jak s nabytými penězi naloží. Svoje plány přitom hlasitě a pyšně rozhlašují po celém městě. Jejich předpoklad se sice ukáže být mylný, maloměšťácké uvažování však velí Pinovi a spol. své záměry stejně realizovat a zakoupit auto. Nechají se však napálit a za nepřiměřené peníze pořídí čtyřicet let starý, téměř nepojízdný vůz. Následující humorné situace se točí kolem něj – sousedům je vozidlo pro smích, k tomu je třeba neustále investovat do jeho oprav. Snímek se natáčel v krásném přímořském Piranu a atraktivní historické město, v němž režisér pracoval opakovaně, tu hraje roli nejen estetickou. Jednotlivé ulice a především hlavní náměstí se stávají centrem dění, odehrají se zde všechny klíčové scény, setkávají se tu jednotliví protagonisté. Natáčení v reálných lokacích také evokuje filmový styl italského neorealismu. Postavu mladého Pina ztvárnil Janez Čuk, který u Čápa debutoval v jeho prvním slovinském snímku Vesna a titulem Naše auto se s filmovou kariérou rozloučil. Určitý konec Naše auto znamenalo i pro samotného režiséra. Dalo by se očekávat, že komedie bude ve Slovinsku podobně populární jako Vesna nebo její pokračování Nečekej na máj. Diváci si ale zřejmě vzali výsměch vůči maloměšťáctví příliš osobně. Novinka se navíc dotkla citlivého tématu – výběru a nákupu auta. František Čáp každopádně už další příležitost ve slovinské produkci nedostal. Marie Barešová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017