Satan přikázal tančit

Karolina si užívá života naplno. Ani vážná nemoc srdce ji nedonutí, aby si odepřela bouřlivé večírky, spousty drog a nespoutaný sex. Nedávno jí vyšla první kniha, která se hned dočkala velkého mezinárodního ohlasu. Vše by tedy mělo být v pohodě. Jenže Karolina se cítí osaměle a ani intenzivní styl života jí nepřináší toužebné uspokojení. Ani sex a drogy totiž nepřehluší pocit, že se nějak vnitřně rozpadá. Šestatřicetiletá Katarzyna Rosłaniecová jde rozhodně s dobou. Umně čerpá ze současné audiovizuální kultury a její filmy jsou nejen určené hlavně pro Snapchat generaci, ale také vyprávějí právě o ní. Její debut Kočičky (Galerianki, 2009) se zaměřil na holky, které si ve velkých obchodních centrech přivydělávají náhodným sexem. Následující titul Bejbi Blues (2012) oceněný na Berlinale v sekci Generation 14plus sledoval příběh mladé matky snící o světě modelingu. Podobné protagonistky, vždy mladé slečny okouzlené velkým světem, avšak tápající ve vlastních životech, spojují dosavadní celovečerní snímky režisérky do volné trilogie. Skvělá čtyřiadvacetiletá herečka Magdalena Berusová navíc ztvárnila hlavní role v posledních dvou. I přes její vrstevnatý výkon ovšem Satan přikázal tančit vyniká především svou formou. Obraz svými rozměry připomíná Instagram či mobilní videa. Jednotlivé scény drží příběh jen rámcově a jejich posloupnost není závazná. Padesát čtyři krátkých výjevů je možné pomocí doprovodné aplikace přeskládat jako kostičky z Lega nebo doplnit o scény, které se do finální verze filmu nedostaly. Ve výsledku vše působí jako selfíčka hozená na sociální sítě, celkový příběh by přesto měl být stále stejný. Nový, experimentální a svým obsahem provokující filmový projekt Katarzyny Rosłaniecové patří rozhodně do přehlídky toho nejzajímavějšího, co bylo za poslední dobu v Polsku k vidění. Petr Vlček Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017