Sex, lži a video

Americký film Sex, lži a video (1989) je nečekaně úspěšným režijním debutem šestadvacetiletého Stevena Soderbergha. Přes svůj název není snímek dráždivou erotickou podívanou, ale komorní psychologickou studií s nádechem smutné komedie v jemném rohmerovském stylu. Odehrává se mezi čtyřmi postavami. Tento skromný film je odpovědí na technicky perfektní, ale duchovně prázdné superprodukce ve Spielbergově stylu, stejně jako na hloubku předstírající, leč jinak prázdné rozbory citových zmatků maloměšťáků, honosící se exhibičními „hereckými koncerty" známých hvězd. - Manželství Johnu a Ann Millaneyo-vých je zdánlivě šťastné, vnější úpravnost však maskuje Anniny deprese a Johnovo soustředění na kariéru a na Anninu svůdnou sestru Cynthii, která je jeho milenkou. Příjezd dávného Johnova kamaráda ze školy Grahama znamená zlom ve vztazích trojice: odkrývají se Johnovy lži. Cynthiiny chabé zábrany se uvolňují, a Ann, předtím marně hledající pomoc u svého psychoanalytika, je schopna změnit k lepšímu svůj i Grahamův život. Rozhodující roli v příběhu má Grahamova podivínská záliba, jíž si kompenzuje své problémy s lidmi a se sexem: nahrává si na video zpovědi nejrůznějších žen o jejich intimním životě. - Soderbergh napsal scénář filmu za týden, se svými nadanými herci ho za měsíc natočil, a měsíc pracoval ve střižně. Intenzita jeho práce se odráží v celistvé atmosféře snímku, který z výpovědi o vztazích mezi čtyřmi protagonisty přerůs-tá díky pátému - kameře - ve výpověď o možnostech komunikace a nástrahách „objektivity" záznamu, jenž podle režiséra „může lidi na dálku zahubit a přivést konvence k výbuchu." - Na 42. MFF v Cannes 1989 získal film Zlatou palmu a James Spader Cenu za mužský herecký výkon. Filmový přehled