Ósacká elegie

Tento nekompromisně rozhořčený film byl vědomou společenskou a kulturní provokací, vmetenou do tváře čím dál tím více se militarizujícímu Japonsku roku 1936. Pro Mizogučiho, který se díky tomuto snímku stal nejslavnějším režisérem v zemi, znamenal také počátek celoživotní spolupráce se scenáristou Jošikatem Jodou. Navzdory původnímu jménu Ósaky (Naniwa) v japonském názvu se film odehrává v současnosti a vypráví žhavě aktuální příběh. Herečka Isuzu Jamada v něm ztělesňuje telefonistku Ajako, jež se nechá vydržovat svým šéfem Asaiem. Mladá žena musí totiž splácet dluhy svého otce pijana a platit školné za svého bratra, aniž by se od nich však dočkala sebemenšího vděku. Veškerou naději proto upíná k plánovanému útěku se svým snoubencem. Kvůli tomuto plánu ukradne peníze a po jeho krachu jí nezbývá nic jiného než, jak sama říká, „život ve zločinu“. Nesmlouvavý, konfrontační závěr se mnohem více podobá Samu Fullerovi než Mizogučimu, na jakého jsme zvyklí. Tony Rayns MFF Karlovy Vary 2017