Lev v létě

Filmografie Torbjörna Axelmana sice neobsahuje závratné množství titulů, tím spíš ale překvapí, že zahrnuje příspěvky do všech předních švédských pokleslých subkategorií 60. a 70. let – navíc příspěvky patřící k těm nejreprezentativnějším či dokonce nejprogresivnějším. Kdybychom napříč těmito tituly hledali nějakou jednotící linii, našli bychom ozvuky Axelmanova vlastního bohémského života, manifestované především úctyhodnými ansámbly talentovaných herců a reálných umělců v hlavních i epizodních rolích, případně zasazením snímků do světa umělců a alternativní společnosti. Prostředí bohémy představuje kulisu nejen Lev v létě, figuruje i v thrilleru o organizovaném pašování narkotik Het snö (Žhavý sníh, 1968), ve skandálním obrazu morálky vyšší společnosti Kameleonterna (Chameleoni, 1969) či v nihilistické kritice marnosti ideálů hippie revoluce a pokřivenosti hodnot konzervativců Smoke (1971). Poslední jmenovaný titul náleží do série režisérových spoluprací s americkým textařem Lee Hazlewoodem, který se v 70. letech usadil ve Švédsku. Lev v létě reprezentuje typickou ukázku Axelmanova rukopisu. Ikonografie švédského léta, kde oslavy slunovratu zavdávají k bujarému veselí za vlahých nocí a sluncem prosluněné dny lákají ke koupání a rozvernému párování, sahá v kinematografii až do němé éry. Na začátku 50. let žánr letních filmů posouval hranice zobrazování nahoty a tělesných vztahů, což filmy jako Tančila jedno léto (Hon dansade en sommar, 1951) či Léto s Monikou proměnilo v žádané artikly po celém světě. Zatímco padesátkové snímky rozvádějí melodramatické romance a pozdější letní filmy se utápějí v káravém rozplétání nevěr a vztahových konfliktů, Axelman svým lyrickým počinem jako jediný dokonale vyjádřil bezstarostnost, uvolněnost a osvobozující živelnost léta a jím iniciovaných nezávazných vztahů. Jiří Flígl Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017