Silnice

Giuletta Masina je pro mě velká třída,viděl jsem jí v těch nejlepších filmech co natočila,Silnice je super!

Maličkým tohoto světa nezbývá nic než bezmezná láska a oddanost, zatímco ti rádoby silnější často tragicky pozdě seznávají, že si nevystačí sami a že propásli svou životní šanci na tutéž milost. Smutné, leč pravdivé. Nádherný, čistý, poetický film bez velkých a okázalých gest a mravokárných naučení. Takové filmy mám rád.

Tenhle dojemný klenot snad nemá slabé místo. Nadčasově fungující příběh, krásně natočený, zahraný (Anthony Quinn je skvělý, ale Giulietta Masina ho přeci jen trochu válcuje těmi svými obličeji), doprovázený nádhernou hudbou Nino Roty. Na rozdíl od pozdějších Felliniho nespoutaných fantazií je to i film uměřený a všeobecně srozumitelný. Překvapilo mě jak hodně má celkové vyznění blízko k tehdejší tvorbě Akiry Kurosawy.

Už když jsem Silnici četla, tak můj oblíbenec byl Blázen a ani po zhlédnutí se to nezměnilo. To je postava se všemi kladnými rysy - vtipná, neohrožená, upřímná, samotářská a přesto oblíbená mezi lidmi (jen ne mezi hajzlama), muž činu jednající bez přemýšlení a na vlastní pěst:o) O to víc nenávidím Zampana (neřeknu proč, bych toho hodně prozradila). Nevím jak to tak Anthony Quinn (Zampano) dokázal zahrát, že vážně celou dobu působí jako ten největší grázl, a ani u poslední scény jsem v něm nenašla nic, abych s ním měla soucit. K hlavní postavě - Giulietta Masina (Gelsomina) dokáže jedním pohledem člověka rozesmát i rozplakat, když se zadívá do kamery, tak jste připoutáni k jejím očím.....její nechápající (někdy z radosti, někdy z bolesti) kukuč může jen málokdo nechat bez povšimnutí. Ano, ano, opravdu moc příjemně vyprávěný příběh, jednoduchý, k zamyšlení, jeden z těch kam Fellini umístil i prostředí "jeho" milovaného cirkusu...a konec, konec je smutný...to když se Zampano z vyprávění tamní obyvatelky dovídá o osudu své Gelsominy, která, jak si příliš pozdě uvědomil, pro něj znamenala víc, než si myslel.