Na shledanou tam nahoře

Listopad 1918. Do konce světové války zbývá jen pár dní. Poručík Henri d´Aulnay-Pradelle je přesto ochotný kvůli uznání a povýšení jít přes mrtvoly a žene svou jednotku do nesmyslného útoku. Tato zbytečná zteč na kótu 113 nerozlučitelně spojí dva vojíny, nenápadného účetního Alberta Maillarda a nadaného umělce Édouarda Péricourta. Albert totiž skončí po výbuchu zasypaný v zákopu, Édouard ho vyhrabe a zachrání. Hned nato jej ale zasáhne střepina granátu a přijde o kus obličeje. Toto znetvoření, které Édouard skrývá pod bláznivými maskami, ovlivní životní příběh obou vojáků i po demobilizaci. Albert se stane Édouardovým pečovatelem a jeho hlavní starostí je, kde pro znetvořeného přítele sežene peníze na další morfium. Édouard proto vymyslí monumentální podvod postavený na spojení svého výtvarného nadání a národního uctívání válečných hrdinů pomocí pomníků. Poručík Pradelle mezitím bezostyšně vydělává na státní zakázce založené na exhumaci padlých a na výstavbě válečných hřbitovů. K pozůstatkům padlých vojáků se chová stejně, jako se choval k těm živým, jimž velel: zcela bezohledně s jediným cílem. A to vydělat na nich co nejvíce peněz. Cesty falešných obchodníků s pompézními pomníky a bezohledného stavitele hřbitovů se tak musí zákonitě protnout. Šílenství v bláznivé poválečné Francii může pokračovat i v právě objeveném jazzovém rytmu. Zdroj: CinemArt