Gauguin

Část života francouzského malíře Paula Gauguina věnovaná jeho prvnímu pobytu na Tahiti je dobře zpracovaná, skvělá kamera s melancholickými záběry exotického prostředí. Neměl jsem ponětí, jak Gauguin těžce pracoval, aby uživil manželku s dětmi. V mých představách se válel mezi nahými domorodkami se štětcem v ruce. Při autobiografických filmech je vždy potíž, jak dalece se liší od skutečného života zobrazované osobnosti, což je i tento případ. Dokázal bych si představit, že v příběhu bude více místa věnováno jeho tvorbě. Výmluvné jsou závěrečné titulky s Gauguinovými obrazy v porovnání s pózami modelu, které ve filmu zaujímala Tehura. Vincent Cassel je ideálním představitelem hlavní role, jeho vyhublá postava a ztrhaná tvář vystihuje geniálního umělce.

První Gauguinův tahitský pobyt, mnoho jsem nečekal, vše už bylo řečeno dříve. O to víc mne překvapil tenhle snímek, od prvního záběru strhující záležitost. Každý jistě čeká nádhernou přírodu, ta se, až na malé výjimky, nekolnala, spíš je tam na každém kroku cítit ta stísněnost těžkých podmínek umělce bez prostředků a ne zrovna v dobré kondici (zdraví si zničil na Martiniku, kde budoval jakousi přehradu). Ovšem vše vynahradily parádní herecké výkony, zde bych se zastal i herečky ve vedlejší roli, na to, že neměla, co hrát, však mlčela a pózovala, tak bravo. Hudba... překrásná, taková Arvo Pertovská, housla pasovaly a podporovaly hodně povedenou atmosféru celého díla.