Tenkrát v listopadu

Tenkrát v listopadu přišli matka, syn a její pes o střechu nad hlavou. Od té doby se potloukají po Varšavě a hledají nové útočiště. Jisté řešení jim nabízí squat. Ale jak se ukáže, ani tam nejsou v bezpečí. Palčivé drama vypovídá mnoho o současné polské společnosti, ač ji nehodnotí, jen ukazuje. Kvůli privatizaci a zvyšování nájmů přišli o bydlení. Od té doby se potloukají Varšavou, kde se dá. Matka a její pes zkoušejí různé ubytovny, ty ale nepřijímají klienty se zvířaty. Její syn sice občas přespává v domě své přítelkyně, z toho ale zase nejsou nadšeni její rodiče. Často tak musejí přečkat noc společně v zahradním domku na okraji města. I přesto syn dál navštěvuje studia práv, chodí na brigády a na schůzky s přítelkyní. Mezitím se snaží najít útočiště pro matku i pro sebe. Dočasné řešení jejich bezvýchodné situace jim nabídne squat, který současně funguje jako alternativní společenské centrum. Jenže ani zde je nakonec moc klidu nečeká. Režisér Andrzej Jakimowski se ve svém novém díle uchýlil k jiné umělecké strategii, než na kterou jsme byli u něj do té doby zvyklí. Již neřeší univerzální témata, ale pohlíží na současnou polskou společnost, kterou reprezentuje Varšava, jež také jeho jinak prostému příběhu vytváří kulisy. Hlavní město Polska film ukazuje z jiné strany, než jak ho známe z turistických prospektů. Nacházení poetiky v místech, kde ji běžně nehledáme, tvořilo jeden z běžných postupů jeho předchozí tvorby. Jenže příjemné „letní aranžmá“ náhle střídá „ponuré podzimní“. Znatelný je také příklon autora k většímu realismu. Jakimowski dřív dával přednost neobyčejné obyčejnosti a skutečnost přikrášloval magickými motivy. V závěru tohoto filmu využívá dokumentárních záběrů. Ty byly dokonce prvotním impulzem pro vznik celého snímku. Když režisér v roce 2013 točil záběry z různých evropských měst pro jiný dokument, podařilo se mu zachytit události, které ho přiměly k využití těchto materiálů i v hraném snímku. Tenkrát v listopadu zůstává sociálním dramatem, které sice vybočuje z režisérovy filmografie, ale pozoruhodným způsobem zobrazuje současnou polskou společnost, aniž by se ji snažilo hodnotit. Petr Vlček - Letní filmová škola 2018