Láska mezi regály

Upřímný festivalový snímek, jehož scénář byl spravován na základě povídek německého autora Clemense Meyera, který je i scénáře spoluautorem. Obchodní centrum je pro nás, coby zákazníky, jen místo k rychlému nákupu a nikoho by nenapadlo, že i v útrobách velkoobchodů, přesněji ve skladištích, se prolínají nejrůznější lidské osudy. Každý zaměstnanec v sobě nese své malé osobní tajemství či minulost, která s nimi stále žije a dál je ovlivňuje. Film začíná nočním baletem vysokozdvižných vozíků za zvuku valčíku Johanna Strausse 'An der schönen blauen Donau', což hned dává najevo tvůrčí inklinaci k artovému počinu. Máme tu omšelý pohled na životní situaci, pramen nedostižné lásky, naivitu a sebezraňující pohled na svět. Nechybí lidský humor, který často zahořkne při vykreslování postav v jejich životních osudech. Opravdu jsou dost skutečné na to, aby měl divák důvod se u toho ještě smát. A to prý podle režiséra Thomase Stubera nebylo vyřčeno zcela vše. Je to krásný lidský příběh odehrávají v zadních místech velkoobchodu, kam oko zákazníkovo již nedohlédne, kde je svým způsobem zcela jiný vesmír s životními osudy a vzájemné náklonnosti. Snímek byl na filmovém festivalu Berlinale 2018 oceněn a není divu.

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $663,000▐ Určite som čakal o kapánek viac než taký v konečnom výsledku nehybní, monotónny dej. Zo začiatku to prišlo fajn, taký tichý tutko medzi regálmi skladu sa oťukáva, pri kolegoch a skoro pohľadnej kolegyni ale keď sa to ani po hodine nikam ráznejšie nepohne... /videl v kine: 55%/

Ach ta odtažitost, snaha o německou preciznost a místy uměle působící záběry (alespoň já to tak občas cítil). Být to o trochu živější (děj, střih, hudba, kamera, světlo...), možná by to ztratilo trochu z atmosféry, ale chytlo by to něco, co tomu z mého pohledu bolestně chybělo a činilo to pro mě film místy těžko stravitelným.

je počin v první řadě festivalový, a proto se jedná o jeden z mála německých bijáků, jaké jdou u nás do kin v původním znění. Na rozdíl od Spolu to dáme či série Fakjů pane učiteli. Jedna reference: v Občanu Kaneovi se řeší, co znamená slovo "poupě", které titulní postava vysloví těsně před smrtí, V Lásce mezi regály se zase často ozývá zvuk moře, přičemž v závěru bude vysvětleno trochu tragikomicky, proč tomu tak je. Jedna poznámka: Frantz Rogowski (Victoria), Sandra Hüller (Tony Erdmann) a Peter Kurth (aka Schmitke) zahráli své role velmi citlivým a odpovídajícícm způsobem. Jedno upozornění: jelikož se pohybujeme v prostředí supermarketu, není film vizuálně příliš atraktivní. Ačkoliv při lepším nasvícení to rozhodně mohlo být lepší i z tohoto úhlu pohledu.