Ten dvanáctý

Tak než začnu hodnotit film, tak musím smeknout před člověkem jehož osud sledujeme, co všecko vydržel, přetrpěl, přežil! Také je potřeba zmínit všechny co mu pomáhaly, jakkoliv. Jejich odhodlání a statečnost jsou příkladem pro nás v dnešní době co tohle už moc neznáme. Samotnej film je výborně natočen, s doborými herci a zajímavým příběhem, leč poněkud zdlouhavě a táhle, proto nakonec 60%. A na závěr, bylo mě toho chlapa opravdu líto, sám bych nevydržel 5% těch útrap co prožíval!

Norský režisér Harald Zwart, pracující nějaký čas v Hollywoodu převážně na komediích, se vrátil do své vlasti a natočil snímek o jednom z největších a nejvytrvalejších hrdinů válečné norské historie Janovi Baalsrudovi. Norská kinematografie tak získala jeden ze svých nejsilnější válečných portrétů jedince. A je dobré připomenout, že se jedná o remake snímku 'Ni liv' (1957), který vypadá jako norská verze příběhu opravdového člověka. A to doslova. Dějová podobnost se sovětským snímkem 'Příběh opravdového člověka' (1948) je skutečně markantní. Sovětský snímek vypráví o stíhači, norský o odbojáři. Společná je právě dějová linka, ve které se jedinec snaží v nehostinných mrznoucích podmínkách za dramatických situací za každou cenu dostat domů. Pod heslem: -Hlavně se nevzdávat a věřit si!- snímek poukazuje na strasti a utrpení jednoho člověka s ohromnou touhou přežít. Zpočátku je film však velice vágní a obsahuje vcelku nudné pasáže. Kdo však vydrží, dočká se takřka šokujících scén, kdy emoční hladina vystoupí setsakramentsky vysoko. Vrcholem všeho dění je asi scéna, kdy si hrdina tohoto příběhu sám uřezává omrzlé prsty na nohou. Už při pohledu na tento čin musí každý divák cítit tu ohromnou bolest. Krapet zklamání přináší německé vojsko. Už námětově v podobném snímku 'Bílé peklo' (2001) bylo daleko drsnější. Hollywoodský styl je na snímku hodně znát. Kromě děsivého příběhu máme možnost spatřit také nádherné scenérie opuštěné zamrzlé krajiny. Obzvlášť v cinemascopu tyto záběry vyniknou. Snímek jako takový je sice hodně konvenční, ale velmi silný příběh všechny neduhy po divácké stránce plně vynahradí. Ohromné uznání si zaslouží Thomas Gullestad v hlavní roli, který si během natáčení také vytrpěl své.  

Norové, jako každý jiný národ těžce zkoušený ve druhý světový válce má jistě nárok na své hrdiny. O tom žádná a to jim nikdo nebere. Ale pokud se někdo rozhodne nějakého hrdinu zfilmovat, měl by také kouknout jaký píšeme rok a netočit to, jako v padesátých letech, jako vyloženě propagandu. Neskutečně krásná, divoká, syrová je zde ztvárněna příroda, také, jak jinak. Pro mě je kámen úrazu a s čím mám problém, že některým věcem prostě nevěřím. Hlavně si myslím, že všichni, kdo mu pomáhali si zaslouží minimálně stejný obdiv, protože riskovali životy svých nejbližších. Nesmrtelnost hlavního hrdiny, ale hlavně závěr se sobíkem-pejskem mi už přijde vyloženě přestřelený, ale i tak jsem měl hezký filmový zážitek.

Další válečné drama sice bez bitev a bez většího střílení ale válečný z mrazivého Norska a to doslova když z nohou odpadávají prsty,né že bych tento snímek vyhledával znovu ale za podívání to stálo,klobouk dolů co toho ten chlapík vydržel.