Noc požírá svět

[b]Francie pojednává o osudu novodobého Robinsona Crusoea. Pro muzikanta Sama ovšem opuštěný ostrov, na kterém ztroskotal a osaměl, představuje činžovní dům v Paříži, a širým mořem se pro něj staly ulice plné nebezpečných, krvelačných oživlých mrtvol.[/b] Celovečerní debut francouzského režiséra Dominiqua Rochera podle románu, jenž pod pseudonymem Pit Agarmen napsal spisovatel Martin Page, je netradičním příspěvkem k subžánru zombie hororů. Hlavního hrdinu muzikanta Sama už úvod filmu definuje jako asociálního outsidera – když přichází na večírek do bytu své bývalé přítelkyně, aby si vyzvedl své zapomenuté věci, cítí se tam značně nekomfortně. Alkoholem opojení, bujaří lidé jsou mu stejně nepříjemní, jako mu ráno po probuzení budou nemilé nemrtvé zrůdy, které se z nich k jeho šoku přes noc stanou, poté co on nepozorovaně usnul v jednom z pokojů. Noc požírá svět v mnohém rozvrací konvence zombie hororů. Tam, kde by divák čekal akční podívanou plynoucí z konfrontace přeživších s agresivními monstry, tvůrci upřednostňují minimalismus poplatný evropskému artovému filmu. Spíše než na napínavé drama se zaměřují na psychologické aspekty, když ve všednodenním rytmu pomalu plynoucího roku sledují, jak se protagonista zabarikádovaný v domě vyrovnává se samotou a čím naplňuje své dny. Rocherův snímek se tak stává niterným dramatem muže, který musí přežívat sám se sebou a v podstatě se téměř celý odehrává v interiéru jednoho bytu. Míra divákových vědomostí je omezena rozhledem, který Samovi nabízejí jeho okna (odkud po zombies z nudy střílí paintballovými kuličkami), potažmo bezpečný výhled ze střechy domu. Mezinárodnímu hereckému obsazení dominuje v roli Sama Nor Anders Danielsen Lie, v epizodní roli zaujme Íránka žijící v Paříži Golshifteh Farahaniová a nepřehlédnete ani dvorního herce neobarokního režiséra Leose Caraxe Denise Lavanta. Ten sice ve filmu neřekne jediné slovo, díky své obličejové mimice a specifické řeči paralyzovaného těla i tak nezapomenutelně ztvárňuje „neškodného“ zombíka Alfreda, kterého si Sam ochočil a jako domácí zvířátko jej drží v kleci domácího retro-výtahu. Jana Bébarová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018