Chata na prodej

Fandím většinou všem novým českým filmům a dovedu si vybrat z nich pokaždé to lepší. Nehledám jen chyby a nekritizuji zbytečně některé nedostatky. Neustálé opakovaná zdejších respondentů, že takové filmy jako dříve se už netočí, jsou vesměs trapné. Pochopí někdy, že ta "jejich" doba se už nikdy nevrátí? Příběh je lehce uvěřitelný, podobných situací je celá řada. Líbí se mi herecké obsazení, civilní projev, téma chaty, což je české specifikum. Vztahy v rodině jsou částečně vypjaté, ale tak to probíhá v polovině českých rozvětvených domácností. Jana Synková hraje šarži své protivné ženské, Jan Kačer statuje, největší prostor získávají mladí a Ivana Chýlková. Muži v příběhu hrají vedlejší roli a děj filmu se točí převážně kolem žen, které jsou vůdčí osobností v zde zobrazených vztazích muž - žena.

Posmutnělá komediální rodinná road movie. Už to tu bylo a ne jednou, Chata na prodej není ani originální, ani dobrá. Jana Synková zamrzlá v poloze tety Kateřiny, Ivana Chýlková překvapivě nevýrazná, o zbytku ansámblu nemluvě. A scéna s medvědem, co se pokojně prochází po lese za urputného řevu deseti lidí, kteří hledají dědečka, je úplně mimo mísu.

Ten film mi byl nesympatický už od začátku. Ti lidé vlastně jen hledali problémy. A to všude, dokonce i na hřbitově v tom, jak mají ležet věnce. Občas jsem se zasmál.

Jako na dřeň to úplně nešlo, ale taková průměrná sonda do rodinných vztahů, která klouzá po povrchu. Proč to vlastně prodávají, když více než polovina členů rodiny tu chatu chce?