Chvilky

S trošku přimhouřeným okem dám téhle koprodukční či federální podívané 5 z 10. Hlavně když si vzpomenu na ostatní naší tvorbu poslední dekády nedopadá tenhle film úplně nejhůř a člověk se naučí v tomto směru spokojit se s málem (což je sice logické ne však správné). Dějově je to dost o ničem ale pár hereckých "držáků" jako paní Pokorná a Medvecká odvedlo dobrou práci. Jen ten člověk za kamerou by snad měl vyhledat lékařskou pomoc. A na rozdíl od některých hodnotících nejsem vůbec nadšen výkonem představitelky hlavní role Jenovéfy Bokové (a v jejím případě to není poprvé ani podruhé). Tato dívka se mi zdá být naprosto bezdůvodně silně přeceňovaná.

Tak nějak jsem nepochopil, co tím tvůrci chtěli říct a upřímně, mě to ani moc netrápí. Nemá smysl hledat něco, co tam za mě není, a to jsem byl hodně trpělivý. V určitým věku a životní fázi by měl člověk pochopit, že se nemůže nechat vláčet jenom pocity a náladami. Musí proto, aby se cítil lépe, taky něco udělat. Hezký pohled do „ženského“ vidění světa ala „nic se neděje a já nevím“……Vlastně se jí nic tak strašnýho neděje, jenom neumí být sama se sebou.

Samota je zlá a bez partnera a dětí nejsi nic. Mrtvolná kamera a jedna ubíjející situace za druhou nedává žádnou naději. Ovšem na Bokovou se dalo dívat celou hodinu a půl a požitkem byla také dokonalá práce se zvukem v pozadí.

Chvilky jsou pro mě zvláštním filmem. Svým ležérním vyprávěním se snímek nikam nežene, ani netlačí na pilu, statické záběry se střídají s dynamičtějšími obrazy kamery a v podstatě ani žádné finále se nekoná. Příběh se odehrává během jednoho roku, kde hlavní hrdinka proplouvá životem, ve kterém se snaží najít nějaký smysl. Absence hudby navozuje realističtější ovzduší a krásné oči Jenovéfy celý film táhnou nejvíc. Povedené dílko, které má co říct a i přes zdánlivě nečinný děj se v něm ukrývá hluboké životní poselství.