Soumrak dne

Režisér James Ivory se svými stálými spolupracovníky, scenáristkou Ruth Prawer Jhabvalaovou a producentem Ismailem Merchantem, se důsledně věnuje vycizelovaným sociálně psychologickým dobovým studiím. Po adaptacích Forsterových románů Pokoj s vyhlídkou, Maurice a Howards End (FP 4/93) se tentokrát inspiroval oceněným stejnojmenným románem Japonce, naturalizovaného ve Velké Británii, Kazua Ishigura. Soumrak dne přináší přesvědčivý a působivý obraz patrně už zaniklého světa anglických šlechtických sídel. Odehrává se ve dvou obdobích: v roce 1958 a především v rozsáhlých retrospektivách v třicátých letech. Protagonisty nenaplněného milostného příběhu jsou majordomus Stevens, zcela samozřejmě obětující svůj život službě, a hospodyně slečna Kentonová, která po nezdařených pokusech získat milovaného muže prožila značnou část života po boku jiného. Poslední záchvěv vzájemného úsilí o překonání téměř nepochopitelných bariér skončí neúspěchem. Navzdory stále živé minulosti Stevens svou příležitost vlastní vinou promeškal -Vývoj vztahu dvou lidí, plně oddaných povolání, se odvíjí na pozadí historických událostí. Majitel sídla, lord Darlington, se ve své gentlemanské naivitě paktuje s německými i s britskými fašisty a až příliš pozdě pozná svůj omyl. Po jeho smrti sídlo odkoupí v roce 1958 bývalý americký kongresman Lewis. Stevens se vydává za bývalou hospodyní, aby ji přiměl k návratu. - Ivoryho snímek je především strhující studií typicky anglického fenoménu loajality a služebnosti - dokonale zvládnuté profese, jíž padá za oběť soukromí a individualita. Zároveň s tím je věrně (a s nepatrnou, ironií) zachyceno prostředí aristokracie s neměnnými tradicemi a vysokou etiketou, i jeho zákulisí (každodenní chod domácnosti, příprava jídel a tabulí apod.). - Režisér spolupracoval s osvědčeným týmem a ao hlavních rolí obsadil skvělého Antnonyho Hopkinse a právě tak vynikající Emmu Thompsonovou, kteří se spolu setkali už v Howards Endu. Soumrak dne patří nesporně ke špičkovým titulům sezóny a může zaujmout poměrně široké spektrum vnímavých diváků. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1994/1/33