Spiklenci slasti

Nový film Jana Švankmajera Spiklenci slasti se svým tématem i zpracováním poněkud odlišuje od předešlé autorovy filmové tvorby, ale samozřemě má všechny atributy jeho vyhraněného stylu. Snímek je vlastně svéráznou černou groteskou, v níž se za "sexuálními úcylkami" protagonistů skrývá zoufalá osamělost dnešního člověka, často způsobené jeho neschopností komunikace s druhými. šestice smutných hrdinů se ukájí bizarními způsoby, přičemž důležitou roli hraje nejen samotný akt, nýbrž i namáhavá a obtížná příprava k němu. Tvůrci s přehledem těží z nevyčerpatelné' pokladnice surrealismu a opírají se především o fetiišismus, sadomasochismus i nejrůznější rituáIní praktiky. To všechno ovšem pojednávají s ironickou nadsázkou a s důvtipnou hravostí. Rafinovaně exponují jednotlivé postavy, (dlouze je sledují při tajemných přípravách, zachycují je i v letmých vzájemných vztazích, aby v několikanásobné pointě mohli provést výměnu "rolí". - Film je uvozen frivolními erotickými rytinami z minulých století Skládá se z epizod jednotlivých postav, jež jsou zhusta spojeny paralelní montáží. Každá figura má svůj hudebíé motiv. Kupodivu tentokrát klade Švankmajer větší důraz na hereckou akci; menší prostor dostává tradičně dokonalá animace reálie. Vše se odehrává bez jediného mluveného slova (s výjimkou televizních zpráv). Autor/Zdroj: /Filmový přehled