Srdce a zbroj

Mohl to být dobrý fantasy film (měl proto všechny předpoklady), ale bohužel není. Hlavní podíl na tom má špatný scénář, ve kterém vystupují imbecilní postavy. Italové je rádi používají, asi si myslí že působí srandovně. Chyba lávky, např. polodementní čaroděj, tři lapkové atd. Děj je velice řídký, postavy se přemisťují z místa na místo, kde narazí na kámoše (tak pokecaj), nepřítele (posekaj), nebo zabitýho spolubojovníka (toho odvezou a pobrečí si). Robertsová se pořád nějak potuluje ve stále se více rozpadajících šatech a když zastaví, tak se ji nějaký známí či neznámí uchyl pokusí znásilnit, což se nikdy nepovede, protože dojde k nějakému vyrušení, většinou od zamilovaného blonďatého křesťanského rytíře, který je sice sympatický, ale moc toho nemluví a pořád má nahozenej ztrápenej ksicht (má to předepsaný ve scénáři). Film vrcholí bitkou tří bojovníků za každou stranu, sice trochu pochybuji, že asiat a černoch patřily k výbavě maurského vojska a kostýmy do kterejch jsou voháknutí mne v tom utvrzují. Bitky jsou dobrý (je jich dost), pěkná syntezátorová hudba (jen maurská se mi moc nelíbila) a dobrá kamera se snaží zachraňovat co se jen dá.

Žádná velká sláva, ale na druhé straně už jsem viděl horší pseudohistorické filmy. Tenhle jsem zhlédnul bez větších následků.