
Film
Srpnová neděle
Další název: Srpnová neděle
Žánr: komedie
Země/rok: Československo/1960
Délka : 83 minut
Hodnocení
Pozor, některá hodnocení mohou obsahovat spoilery a dle pravidel komunity jsou označena "!!".

jarda53
(166809 )uživatel hodnotil: 5/10
Nápad ke zfilmování dobrý, herci výborní ale výsledek je velice podprůměrný. Film plný národních umělců ať dělali co dělali, na dobrý film to nestačilo.. Ono zfilmovat divadelní kus se vždy nepodaří..

Erkul
(122551 )uživatel hodnotil: 10/10
Nešlo jen o konfrontace mezi jednotlivými postavami, ale využití Frubínových reflexí a zachycení těch kouzelných okamžiků, kdy příroda nás vrací k hlubším reflexím. Otakar Vávra dokázal převést divadelní kus do exteriéru a bez ztráty napětí pnoucího se mezi jednotlivými postavami.

martin.stusak.9
(27585 )uživatel hodnotil: 9/10
Horký letní den v jihočeském prostředí třeboňského rybníka a nedalekého městečka, a v něm běžný život. Režisér Otakar Vávra mistrovsky podchytil danou atmosféru dle fantazie autora Františka Hrubína. Povedlo se mu vytvořit dojem, jakoby diváci byli přímo na místě a jen sledovali veškeré dění. František Hrubín neudělal nic jiného, než sepsal dohromady nejrůznější běžné charaktery, z nichž každý má své vnitřní trápení, pohled na věc a charakterovou bouřlivost, což se sebou samým i se setkáním s ostatními vždy vede k určitému morálnímu konfliktu. Byť si každý horký letní den užívá dle svého, k vnitřní radosti je i tak poměrně daleko. Každá projevená věta má stále co do sebe a je hojně používána i dnes. Ne že by z tohoto příběhu zlidověla, ale že je skutečně ze života. Z opravdového života. Nejedná se tedy o komedii, drama či romanci. Jedná se jen o ukázku životního realismu bez jediné přetvářky. A tak se může i stát, že se v nějaké postavě leckdo může i poznat. Dobře napsané, filmově provedené, lidské, uhrančivé a v rámci daných skutků v oblasti mezilidských vztahů až morálně tragické. Hodně k zamyšlení.

Misantrop
(7501 )uživatel hodnotil: 5/10
Po idylicky modré srpnové obloze sviští bojové letouny a poválečný optimismus se po patnácti letech začíná trhat. Někde teď létá letní oblohou letadlo s vodíkovou pumou a vrhá stíny na lidi pod sebou, kteří se scházejí se svými malichernými problémy u sochy melancholie, kde je všecko jen "prý". Krásní mladí lidé se vesele koupají a baví se pod benátskými lucernami, jež nakonec zničí, a kontrastují s ubrblanými staršími. "Prý" jsou zkažení. "Prý". Ale kdo to říká a o kom? Po noci začíná svítat. Konečně je tahle srpnová neděle za námi. Skvělá širokoúhlá a nápaditá kamera. Ostatní nestojí za řeč. Dialogy jsou jaksi nedořečené, snad to tak mělo být, avšak neuspokojující. Průměr.