Stalingrad

Historické okolnosti i důsledky Bitvy u Stalingradu jsou dostatečně známy. Probíhala v době od 17. července 1942 do 2. února 1943. Po počátečním úspěchu německých vojsk, kdy 90 % území města bylo po boji dům od domu pod jejich kontrolou, se situace obrátila, a Němci se dostali do obklíčení, jež se jim nepodařilo prorazit. Nacistická armáda strádala hladem a zimou (jen v prosinci 1942 zemřelo 80 000 vojáků) a byla donucena se vzdát. V bitvě padlo přes milion lidí různých národností: 91 000 Němců bylo zajato; do vlasti se jich ze sibiřských táborů vrátilo jen 6 000. - K padesátému výročí této bitvy natočil režisér Joseph Vielsmaier válečný velkofilm, jímž se chtěl vyrovnat s dlouholetým německým traumatem. Podobně jako v Petersenově Ponorce (FP 4/93) ani ve snímku Stalingrad nejde o načistickou ideologii či o historický výklad, ale o realistický obraz války z pohledu jejích účastníků-vojáků. Hrdiny Vielsmaierova díla jsou čtyři příslušníci průzkumné jednotky, kteří přijíždějí do Stalingradu v pozdním létě roku 1942. Zúčastní se pouličních bitek, prožijí několik týdnů v trestné rotě, prokážou své hrdinství při boji proti přesile sovětských tanků, pokusí se o dezerci, a všichni postupně zahynou v krutých podmínkách ruské zimy. V jejich osudech se odráží individuální lidská tragédie, způsobená válkou. - Tvůrci se nevyhnuli jistému schematismu v konstruování děje a charakterů. Usilovali o pravdivý obraz děsivé každodenní válečné skutečnosti, přičemž využili tradiční postupy žánru. Na snímku se podíleli významnou měrou čeští filmaři, neboť se natáčelo především na našem území (kromě toho také ve Finsku). V jedné z velkých rolích se objevuje Karel Heřmánek, jedinou ženskou postavu hraje režisérova manželka Dana Vávrová, a další čeští herci získali příležitost v epizodních rolích. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1994/1/35