Outsider

Zajatec japonských ostrovů v době po druhé světové válce. I tak jednoduše by se dal nazvat snímek pojednávající příběh o tom, kterak se americký voják v japonském zajetí Nick Lowell stane členem Yakuzy a co mu takové rozhodnutí přinese. Pozoruhodné je, že se o něm vůbec nic nedozvíme. Co dělal v době války, jak se do vězení dostal, prostě nic. Jen střemhlav skočíme do jeho osudu těsně předtím, než zachrání spoluvězni život, který právě má shodou okolností co do činění s Yakuzou. A tak se alespoň dozvíme, jak se do ní dostal. Klasický mafiánský příběh se však ale očekávat nedá. Ve velmi pomalém až nudnému tempu se s námětem jakoby spíše experimentuje. Po dějové stránce však scénář nic originálního v podstatě nepřináší. Jen obyčejná válka gangů a to je vše. A to ve dvou hodinách stopáže. Lecjaká moralizace či filozofování se ztrácí v nedohlednu. Oni i ty dialogy vyznívají dosti prázdně. Spíše televizní inscenace s větší výpravou, která po divácké stránce v podstatě nic nepřináší. A na to je dvouhodinová délka skutečně přehnaně moc.

Snímek nabízí pohled do zákulisí jakuzy a to několik let po válce. Je zde hezky vykresleno, jak to v takové „rodině“ chodí a co znamenají pojmy, jako je autorita, disciplína, tradice, hierarchie, fanatismus v reálu. Sekání nejen malíčků před šéfy. Leto svoji roli zvládnul velmi dobře a jeho mrazivý výraz sem mu uvěřil. No ono se prosadit v jakuze bude chtít určitě něco víc, než jen drsnej „kukuč“. A i když je to magor co má za sebou nejen druhou světovou, ale i jejich kriminál, pořád se nemůžu ztotožnit s tím, že by se do jejich organizace dostal tak rychle, navíc tak krátce po válce. (je skoro deset let krátká doba na zapomnění hrůzy války?) Nicméně film má napětí a já byl spokojený.