Klec

V anotaci jsem četl něco o hře kočky s myší, v níž není jasné, kdo je kdo, což mi přišlo jasné od začátku do konce. Taky jsem četl, že Marek Epstein použil skutečný zážitek své babičky, což se mi taky nezdá, páč námět není úplně originální. Kryštof Hádek výbornej, Jiřina Bohdalová odvedla standard podle mustru dvacet třicet let zpět. Ale závěr výbornej, to je situace, kterou nechceš.

Škoda přeskakujícího děje. Troch mne to mátlo. Ale jinak naprosto skvělí herci a slušně podaný příběh. Závěr překvapil.      

Strachovo podařené psychodrama, napínavé až do posledního záběru. Kryštof Hádek a Jiřina Bohdalová tu dokazují, že mezi dobrými herci nehraje věkový rozdíl absolutně žádnou roli. Ostatní jejich kolegové jakoby tam ani nebyli, ti dva zvládli levou zadní hrát za celý ansámbl. Vysoce kvalitní filmařina, jejíž shlédnutí doporučuji hlavně starší generaci, jako výstrahu před podobnými šmejdy.

úžasný výsledek se povedl všem tvůrcům v případě filmu klec. Jiřímu strachovi lze možná vyčíst, že strachu v závěru mohlo být víc a že místy prostřihy do minulosti by mohly být citelněji zpracovány, přesto naprosto strhující výkony obou hlavních hrdinů, mladého pana Hádka a 1oo% Jiřiny Bohdalové z filmu Klec učinily herecký koncert. Strhující příběh, vnitřní dynamika, celkové poselství příběhu již od samotného námětu po vyvrcholení to vše spojené s citlivým snímáním kamerového záznamu obrazu na podkladu nevtíravé a jen dokreslující hudby učinily z Klece jeden z nejlepších autorských počinů domácí původní tvorby posledních let, který stojí určitě za to vidět. Škoda jen toho otevřeného konce s vyprchaným napětím, protože tak by Klec mohla stanout na samotném vrcholu nejlepších děl světových kinematografických dějin a díky tomu zůstala jen těsně pod jeho špičkou.