Špatné verše

[b]S třicátníkem Tamásem se v Paříži rozchází přítelkyně. Porozchodový splín spolu s návratem do Budapešti roztočí v jeho mysli kolotoč vzpomínek. Autobiografický snímek o zhrzeném filmaři je zároveň jízlivým i vtipným portrétem Maďarska posledních několika dekád.[/b] Třiatřicetiletý filmař Tamás Merthner prožívá osobní krizi. Na výletě v Paříži se s ním rozchází přítelkyně Anna. A po návratu do Budapešti je jeho jedinou kariérní vyhlídkou natáčení reklamních spotů pro obchodníka s kuřaty. Zhrzenému Tamásovi se začnou v hlavě vynořovat vzpomínky na vlastní dětství a dospívání. Na první lásky i na nesmělé umělecké začátky. Možná, že jít správným směrem neznamená pokračovat kupředu, ale vrátit se zpět nebo uhnout kousek stranou. Špatné verše jsou filmem, který je velmi osobní a současně široce rozpřažený do stran. Podobně jako ve svém ceněném debutu Jsou věci divné a nevysvětlitelné (VAN valami furcsa és megmagyarázhatatlan, 2014) přichází Gábor Reisz s generační výpovědí naplněnou profesní i milostnou deziluzí a tápáním. Tentokrát se maďarský režisér a scenárista dokonce objevuje i v hlavní roli, a ještě výrazněji tak posiluje autobiografický rozměr snímku. Eklektická forma těká mezi hrdinovou neperspektivní přítomností a jeho myšlenkovými návraty do minulosti. Postmoderní hravost propůjčuje filmu dravou energii a zábavnou dávku nepředvídatelnosti. Snímek se spoléhá na překvapivé střihové návaznosti či nápadité změny formátů a odkazuje k filmovým klasikám. Výsledkem je na jednu stranu úsměvně nostalgický a na stranu druhou jízlivě sebekritický portrét Maďarska posledních několika desetiletí. Reiszův průřez soukromou i kolektivní pamětí zřejmě nejvíc zasáhne ty, kdo jako malí sledovali rozklad komunistické totality a dnes marně hledají místo ve všudypřítomné kultuře korporátu a ekonomického růstu. Jak Špatné verše kromě jiného přesvědčivě ukazují, paralely mezi visegrádskými zeměmi jsou dnes možná ještě výraznější, než si myslíme. [b]Letní filmová škola Uherské Hradiště 2019[/b]