Valhalla: Říše bohů

Odin, Thor a Loki poněkud jinak. Zapomeňme na Marvel, tohle je skutečné severské fantasy se vším všudy. Stejně jako ve snímku od Marvelu ´Thor: Ragnarok´ (2017) je potřeba odvrátit konec světa - Ragnarok, avšak tady to máme v hluboce temném zpracování. Snímek je hranou verzí animovaného filmu ´Valhalla´ (1986), a byť je hraná verze hodně temná, vlivem dětských hlavních hrdinů je určen spíše pro starší děti, než pro širší publikum. Děj je prost brutality a naopak je v popředí obyčejný přirozený humor a smířlivější nadhled. Avšak i tak je severská mytologie zachována. Tento dánský projekt je tedy dle místních zvyklostí daleko syrovější a v rámci fantasy daleko přirozenější, než pojetí americké komiksové zábavy. Tohle srovnání je prostě neodvratitelné, neb Marvel z toho udělal úplně něco jiného, než jak je známo v severských zemích. A dánští tvůrci si na tom dali hodně záležet. Natáčelo se v Norsku, Švédsku, Dánsku a na Islandu a o zbytek se postarali kouzelníci s CGI. A výsledek je prostě tak úžasný, že ani není znát nižší rozpočet. Zdánlivým problémem je poněkud rychlejší tempo ve vývoji děje. Není divu, neboť to nemá tolik prostoru, jako trilogie ´Pán prstenu´(2001-03), takže větší plynulost prostě nebyla možná. Tím také není dán patřičný prostor určitým postavám, které by si to jistojistě zasloužily. Je zkrátka potřeba se zbavit rozmazlenosti nastaveného schématu právě od dob Pána prstenu, neboť ne každý fantasy film bude stejně takový. Snímek je po vizuální stránce rozhodně povedený, jen je potřeba krapet odpustit právě ty scenáristické nedostatky. Nejlepší dánská fantasy za několik posledních let? Tak to jistojistě ano.

jsem si (možná naivně), že jsem přiměřeně seznámen se severskou mytologií, a od první chvíle jsem žasl, neboť jsem ji ve filmu nemohl poznat. Viděl jsem figurky, které se sice stejně jmenovaly, ale přišlo mi to jako kdyby analfabet točil film o tom, že jsou písmenka. Vidíme divné A, vidíme ještě divnější C, ale smysluplné slovo z toho nevykřešete. Když jsem spatřil jméno režiséra, rozbřesklo se mi, a poslední hřebíček do rakve byl, když někdy v 51. minutě Tyrovi lovci volají "utíkejte". Takže s dalšími zmatečnými spektákly, bezzubým zvukovým doprovodem i absurdními situacemi má spokojenost klesala, až s posledním zavytím malé hrdinky klesla úplně. Nerad dávám dolní minimum, ale nic lepšího tomuto veledílu neudělím, neb jsem v něm nic lepšího ani nenašel.