Nabízíme vám pohled na tajemnou tvář Venezuely, která je v poslední době známá zejména jako politická kuriozita zásluhou autoritativního prezidenta Hugo Chavéze. To způsobuje, že se této divukrásné zemi turisté spíše vyhýbají z obav před vysokou kriminalitou, zejména v Caracasu. Přitom Venezuela fascinuje svojí nesmírně bohatou přírodou a faunou od Karibiku, přes deštné pralesy Orinoka a Amazonie, v kontrastu s prstencem Kordiller. V srdci Venezuely potom upoutává obtížně dostupný nejvyšší vodopád světa Salto Angel.
Co však Venezuela nabízí je její kulturní bohatství. Vždyť více než 500 let se zde mísí etnické tradice místních Indiánů s africkými kulty a španělskou katolickou vírou. Ty v průběhu staletí umožnily vzniknout unikátním obřadům oslavujícím svátky Božího těla, Svatého Ducha a oblíbených světců. Dominují zde zejména africké kmenové masky, rytmický tanec a zpěv. V dosti specifických indiánských komunitách se zase praktikují vúduistické magické rituály, které mají za cíl transformovat přítomné do původních kořenů jejich DNA.
Autor tohoto dokumentu
Stanislav Slavický (v letech 1990–2000 poradce Václava Havla pro Asii a Lat. Ameriku) pobýval nedávno ve Venezuele několik let na diplomatické misi, a to mu umožnilo natočit postupně tyto vzácné obřady a zasadit je do širšího kontextu historie, přírody, sociálního rámce. Sám o tom říká: „Měl jsem životní štěstí, že jsem svoji původní profesi divadelního antropologa a kameramana mohl ve chvílích volna v průběhu mise využít k souvislému zkoumání a dokumentování tradičních etnických obřadů. Podobně vznikl dokument o Filipínách – Pašije a fiesty –, kde jsem předtím působil. Navštívil jsem například Velikonoční obřady každý rok na jiném ostrově, u zcela odlišného etnika a mohl jsem natočit, jak jejich srdce tvoří tu originální scenérii. Totéž jsem praktikoval ve Venezuele. Svátek Božího těla, oslavují v černošských komunitách zcela odlišně. V přímořském Chuao potomci Yorubů aplikují variace svých kmenových masek a kostýmů, ve vnitrozemském Yaré zase potomci kamerunských kmenů míchaných se Španěly vytvořili fantaskní monstrózní masky a démony oděné do rudých sutan. Během krátkodobé návštěvy expedice prostě nelze provést tuto komparaci. A dále ji ještě rozvinout o indiánské obřady s vúduistickou orientací. A kupodivu to rovněž umožnila srdečnost a naprosto přátelský přístup k filmování. Vždyť nakonec Salsa je syntetickým projevem duše a srdce těchto prostých venkovanů. A i když jsou často hříšní, věří, že Boží tělo – Corpus Christi – jim odpustí. Proto je tak spontánně oslavují.“
Zdroj: Česká televize
