Národní třída

Chápu, že se asi najde nemálo lidí co se u toho pobaví. Je už prostě taková doba a fungují takové trendy. Z mého pohledu je to ale film úplně o ničem. Literární předlohu podle níž byl natočen jsem nečetl a tak nemám srovnání ale tohle se prostě nepovedlo. Ty tři hvězdy jsou za herecké snažení. Ale abych byl upřímný od J.Langmajera, Čermáka, Neužila a Ciny bych čekal i trochu víc.

Knihu podle které je film natočen neznám a je to asi jedno, co film? No Vandam je klasickej buran, kterýho by málokdo chtěl znát nebo potkávat. Takže mé sympatie úplně neměl, film tak nějak běží, ale nemá větší "drajf" ani propracovanější příběh, vtípky jsou občas trapný nebo nucený a řada věcí se tam stejně neobjasní, konec zvláštní - 50% a bylo větší očekávání z mé strany.

Příběh sígra z ponurého sídliště žijícího svůj svět a přísně se držící svých zásad. Je to takové jednoduché filmové seznámení s charakterem ve slušné společnosti ne zrovna populárního člověka, kdy se postupně dozvídáme co je vlastně zač a čím si v minulosti prošel. Jako portrét se to povedlo. Určitě si každý ve svém městě vybaví někoho podobného. Všude někdo takový je. V pozadí toho všeho je ale víc a těžko říct, jestli si toho vůbec po divácké stránce lze všimnout, neb Hynek Čermák v roli sígra na sebe strhává pozornost dokonale. Každopádně náznaků je více než dost. Atmosféra se veze v potemnělosti ve smutné realitě zklamaného života, ale přeci jen jakoby tomu chyběla výraznější šeď, která by všemu dala výraznější ráz. Události točící se kolem peněz mají s realitou hodně společné, ale události zasazené do událostí 17. listopadu 1989 bohužel vyznívají dosti nepatřičně až trapně. Ani jako vtípek to vůbec nevyznívá. Snad by neuškodilo i více osobní psychologie, i když Hynek Čermák svou roli skutečně pojal dokonale. Snímek nepatří mezi nejhorší a své místo v divácké přízni by dostat mohl. Jen je pro užší výběr diváků.

Tak nevím... člověk by čekal nějaké rádoby zasvěcené rekapitulace událostí počátku sametové (teplé) revoluce a on je to zase jeden z mnoha současných depresivních filmů. Miliardy pičí, kurev a prdelí... to jediné snad tak trochu pobaví. Smutné, pravda... No a pak to násilí. Holt, nemáme války, kde by si chlapi zklidnili hormon, tak si to (někteří) musí pořešit jinak. Pan režisér chodil v roce 1989 na základku v Brně a byl poměrně malý na to, aby vnímal revoluční dění. Jeho dospívání v Německu vysvětluje tu německou koprodukci... Je nám to třeba?