Daleko od Reykjavíku

Málokdy je příležitost k nahlédnutí do islandské kinematografie, a když už, tak se jedná většinou o severské hrdinné ságy. Příběh obyčejné ženy farmářky, která se po smrti manžela potýká s diktaturou zemědělského družstva. Strhaná tvář padesátileté ženy dobře vyjadřuje potíže a starosti, kdy sama nestačí zvládat statek a splácet dluhy. Její vzpoura je zprvu osamocená, ale posléze najde i podporu mezi ostatními členy družstva. Volby v "mlékařském sdružení" a delegace důchodců jako bývalých členů družstva mi něco připomíná. Manipulace s hlasy je všudypřítomná. Rovněž působivá je scéna, kdy Inge přiveze cisternu mléka před kanceláře družstva a pěkně vykropí fasádu a okna. Zajímavé, ale náročné.