Stříbrný vítr

Profesor Ramler: "Ano, mládí má zápasit; ale netřeba mu ten zápas ztěžovat. Po špičkách se má chodit kolem mládí, a ne řinčet řetězy! Protože tam, kde je skutečné, životaschopné mládí, tam je bolest; mládí klesá a trpí, vstává a trpí. Spikli se proti němu! Zdraví se mrzačí, ranění se neobvazují a zbloudilým se cesta neukazuje. Ano, mládí má zápasit, snad i krvácet; padne-li, znovu se vztyčovat! Musí i ledacos ztratit - jenom když stále slyší svůj stříbrný vítr..."

Profesor Ramler: "Budete mlčet, Ratkine! Oni nejsou hodni pravdy."

Profesor Ramler: "Měl by tu zaznít takový výkřik, až by se všechna okna vysypala, až by se rozklížily ty pokorné lavice a superiorní katedry!"

„Zní zase jen ona píseň: Život! Život! – Jeho slávě se pokloňme, jeho chválu zpívejme! Na bližších a bližších kopcích hoří za noci jeho ohně. Posly už vyslal a my v jejich ruce složili sliby své oddanosti. Chceme milovat velikého a krásného vašeho pána, tak to vyřiďte, poslové! Chceme jeho barvy nosit a v jeho barvách vítězit!"