"Světla velkoměsta".V každém velkém městě na celém světě jsou zastoupeny tyto tři typy: tulák, slepá dívka a milionář. Tulák bez cíle putuje ulicemi, až se setká se slepou dívkou. Je to prodavačka květin. Ve své bídě chová tato dívka k ubohému tulákovi pocity čistého přátelství a její laskavost a něžnost jako by mu nahrazovaly cosi, čeho dosud postrádal ve svém nuzáckém životě. Tulák, zamilovaný do dívky, hledá samotu na břehu řeky, daleko od městského lomozu a hluku, a oddává se snění. Z myšlenek ho však vyruší muž, který chce spáchat sebevraždu. Je to milionář, který upadl do jednoho ze svých spleenů a rozhodl se ukončit svůj život. Tulák ho však zachrání a stanou se přáteli. Čím déle se znají, tím silněji se vyvinuje náklonnost slepé dívky a tuláka. Také přátelství milionáře a jeho nově nalezeného přítele roste dle toho, v jaké je milionář náladě. Ale milionář odjede do Evropy a tulákovi nastane shon po penězích, aby pomohl své slepé přítelkyni. projde různými zaměstnáními, pokouší se i o boxerský zápas, ale je škaredě zbit. Milionář se vrátí, tulák dostane od něho peníze na operaci slepé dívky, ale sám upadá do podezření, které ho vrhá do vězení.
Z vězení vychází zcela zničený. Znovu je předmětem smíchu a znovu ho trápíí, když se vleče ulicemi. Osud ho zavede tváří v tvář krásné květinářce. Ona má však nyní dobré obchody. Místo prostého stánku najde ji v nově zřízeném obchodě s květinami. Květinářka v úžasu zírá na přesmutnou postavičku ubohého otrhance a nechápe, proč z ní nespouští zrak.. Je ve velkých rozpacích a nabízí mu květinu s penězi. A když se dotkne jeho ruky, když mu chtěla do ní vložit milodar, zmocní se jí podivný pocit. Poznenáhlu si uvědomuje, že je to onen muž, který byl jejím dobrodincem. Konečně prohlédla!
Tak to je stručný obsah filmu. Ale tento příběh je sestavený z řady scén, v jejichž středu znovu a znovu se vrací Chaplinův tulák a s ním pokaždé nový nápad, uzpůsobený vyvolat v divákovi dojem humoru, který se směje slzám a jenž vydrží až do vystřídání dojmem novým - doslovně n o v ý m ve své nečekanosti. Vedle Chaplina je zde ještě jedna postava, jež plně zaujme. Je to Virginia Cherrilová. Chaplinův náhodný objev.
Je zajímavé, že také průvodní hudbu složil sám Chaplin, který ovládal hru na několik hudebních nástrojů. "Světla velkoměsta" jsou totiž filmem ještě němým, synchronizovaný s hudbou a zvukovými efekty. Celkový dojem o něm lze shrnout slovy anglického dramatika Lonsdala: V tomto příběhu naleznete vše, komedii i patos. Podle mého soudu je jest to nejlepší, co kdy Chaplin natočil. Jsem přesvědčen, že budoucí generace vzkřísí Chaplinovy komedie a budou je studovat s touž úctou jako nyní studují italské primitivy. O Chaplinovy bude nyní mluveno jako se nyní mluví o Grimaldim, jenže jeho pověst bude stokrát vetší než Grimaldiova, protože film patří světu...
