Šíleně smutná princezna

Proč vlastně musela být princezna tak šíleně smutná? Tomu se nelze divit. Umíte si představit, co vymyslel její královský tatíček Dobromysl spolu se sousedním králem Jindřichem? Na základě jedné dávné nerozhodně ukončené bitvy se v dospělosti dostane Jindřichovu synu Václavovi za ženu Dobromyslova dcera, princezna Helena. Komu by se taková vyhlídka na sňatek s někým, když jste ho v životě neviděli, líbila? Takhle uvažuje i královský princ a cestou k nevěstině zámku zkrátka a dobře „vezme roha“. TRHAN NEBO PRINC? Nenápadně a inkognito se dostane do zámku princezny. Předtím se ovšem stihne seznámit s dívkou s pořádně prořízlou pusou. Ač je mu sympatická, princi to nedá, aby se nezeptal na princeznu. Jsou mu alespoň ukázána okna, za nimiž jeho královská nevěsta bydlí. Mezitím rozzlobený pan otec, král Jindřich, dorazí na přátelskou cestu k Dobromyslovi. Nemůže říct, že jeho syn Václav před možným sňatkem s princeznou raději utekl. Výmluva je tedy předem daná – princ ochořel. „Neochořel, utekl před naší dcerou,“ odhalí o něco později Dobromysl Jindřichovu lež, když dostane zprávy od svého generála Iks o pravém stavu věci. Generál Ypsilon z Jindřichovy družiny zase podstrčí svému nadřízenému informaci o tom, kterak princezna chodí do vězení za jakýmsi trhanem. Kdo je vlastně ten trhan? Ano, správně, je to princ Václav, jehož nedovolené vniknutí na královskou zahradu je potrestáno žalářem za dozoru přísného kata s výborným francouzským přízvukem. Nedat znát na sobě žádné překvapení – tímto heslem se zřejmě řídí princ Václav, když zjistí, že tajemná dívčina navštěvující ho ve vězení, je ve skutečnosti ta nesympatická princezna Helena. Ona však ještě netuší, kdo ve vězení vlastně sedí... A odtud pramení princeznin šílený smutek. Je smutná, moc smutná, protože se nechce provdat za prince, ale prosadit si sňatek s trhanem z vězení, co má: „krávu zaparkovanou za parkem, ale jinak je eňo ňůňo.“ Pravda, s tím smutkem to není až tak hrozné, musí se tomu šikovně pomoci, aby princezna ronila neustále slzy. SMÍCH NEBO PLÁČ? Chudák tatínek Dobromysl. Jednu ostudu sotva zažehnal a usmířil se s králem Jindřichem, i když ke svatbě nedošlo, a najednou mu ochoří těžkým smutkem dcera. Snaha ji rozesmát? Kdepak, slzí ještě víc. Dobře, zakáže se tedy smích, ale i to je chyba. Naštěstí poradí známý z hostince – princeznu dostane za ženu ten, kdo ji rozesměje, a půlku království k tomu. Nestane-li se tak, šmik! Královský kat s francouzským přízvukem bude mít plné ruce práce. Marná snaha princeznu rozesmát. Jeden nápadník za druhým je neúspěšný. A tu najednou přichází ten trhan z hladomorny a je odhalen zmizelý princ Václav! Princezna by mohla být spokojená, jenže ona chce zpátky svého trhana. Královská ostuda hrozí podruhé. Generálové už zahajují boj, ale jak už to bývá, konec dobrý, všechno dobré, a v zámeckém vězení klíč spadený do hluboké studny je také klíčem k lásce princezny Helenky a prince Václava. KDE SE NATÁČELO? Roztomilá pohádka plná veselých písniček se natáčela převážně na dvou místech, vzdálených od sebe několik set kilometrů. Jedním z nich je zámek Blatná na pomezí Středních a Jižních Čech, druhým je zámek Bojnice nacházející se na Slovensku. ¨ KUDY PROCHÁZELA PRINCEZNA? Nejprve si ale řekněme, kde se nachází onem potok, kudy princezna Helenka procházela zamřížovanou brankou? Autor knihy NEJZNÁMĚJŠÍ FILMOVÁ MÍSTA KŘÍŽEM KRÁŽEM PO ČESKU, Radek Laudin, po tajemné brance také pátral. Místo, kde se poprvé potkávají zcela inkognito královští snoubenci, se jmenuje ve skutečnosti Chlumské draha a nachází se několik kilometrů od Blatné. Jenže zklamání je velké. Nejen že místo je hodně zarostlé, ale žádná branka zde vůbec není. Jednalo se totiž jen o filmařskou rekvizitu. „BLATNO-BOJNICKÝ“ ZÁMEK Zdá se Vám ten nápis víc než zvláštní? Věřte, že k jeho napsání je dobrý důvod. Tvůrci pohádky Šíleně smutná princezna totiž vytořili tak dobře sladěný sled záběrů, že prolnuli exteriér bojnického zámku a parku s parkem na Blatné! Vše tedy vypadá jako jedno jediné místo. Vezměme si např. známý záběr, kdy se pod princem propadne uschlá větev: „Neradit, všechno vím, všechno znám,“ říká princ a šup...zahučí do vody. Divák napřed vidí záběr na vrbu. Ta se nacházela v bojnickém parku. Ale voda, do níž Václav spadne, je blatenský zámecký rybník. Filmaři jsou ovšem mistři střihu a tak se princ po vystoupení na břeh ocitne opět o několik set kilometrů dál v areálu zámku Bojnice. To jsou skutečná kouzla, že? I když v úvodních titulcích vidí divák záběry na bojnický zámek, při dobrém ostřížím zraku zde najdeme i prolínající se blatenskou zámeckou věž. Tak už rozumíte, proč ten nadpis? Při dalším sledování známé pohádky máte o důvod víc, proč se dívat víc než pozorně. Zpracováno s využitím publikace: LAUDIN, Radek: Nejznámější filmová místa křížem krážem po Česku, nakladatelství Fragment, Praha, 2008, 1. vydání, ISBN: 978-80-253-0578-2