Konec léta

Že byl František Pavlíček vynikajícím scénáristou a měl svůj styl a důraz na lyriku a poetiku, toho budiž důkazem i tento televizní snímek, který tím vším úplně dýchá. Já jen žasnu, kolik takových filmů a inscenací se válí v Národním filmovém archívu a jsem vděčný, že Česká televize z něho průběžně tyto a podobné skvosty vytahuje. Konec léta je skloubením podobných filmů jako je třeba Romance pro křídlovku nebo Zlatá reneta, ve výsledku je to vyprávění o milostných vztazích tří generací, jenž se odehrávají na sklonku letního období, konce prázdnin. Scéna, kde se děcka prohánějí nahá by dnes pobouřila zajisté spoustu lidí a z filmu by musela být odstraněna, přitom to je o životě a lidé na vesnici tak vyrůstali. Absurdnost dnešní doby bohužel nezná hranic. Moc se mě líbila úvodní scéna na hřbitově, kde dívenka leží ve vykopaném hrobě a hraje si na právě zesnulou paní z vesnice. Líbil se mě Josef Kemr jako děda, který si rád zapytlačí a jehož syn je hajnej. Líbila se mě Jaroslava Tvrzníková jako mladá učitelka, která odjíždí učit do města. Líbila se mě Lucie Žulová jako pubertální holka, která má pusu prořízlou a nenechá si nic líbit. Líbili se mě děti David Schneider a Zuzana Tomková, jejichž bezprostřednost a vyřídilka byla úžasná. Líbila se mě hudba Ivo Vyhnálka, která chvílemi zněla jako kombinace hudby Jana Klusáka a Svatopluka Havelky. Režisér Václav Hudeček patřil mezi nejlepší televizní režiséry své doby a řadím ho na stejný level jako je třeba Pavel Háša, Jiří Bělka nebo Zdeněk Kubeček.