Vaya con dios gringo

V jistém smyslu má snímek určitý potenciál, ale s vývojem děje se nějak záhadně vytrácí pojem logiky. Na spaghetti western samozřejmě příběh obsahuje vše podstatné, ale jednání hlavního hrdiny je pro jednou ledabyle podivné. Co postava, to osobitý charakter a tvůrci navíc hlavní postavě do osudového počínání přidělili mexickou ženu. Tady nic proti ničemu. Soundtrack ve stylu Ennia Morriconeho je líbivý, ale vliv toho, jak film vypadá, je nejspíš záměrný a jen proto, aby byl atraktivnější. Příběh o hledání spravedlnosti ve smyslu prokázání vlastní neviny a následné pomsty je sice pro spaghetti western typický, ale při sledování činů Gringa se nelze ubránit dojmu, že trpí prokrastinací. Scénárista a režisér v jedné osobě Edoardo Mulargia jako by při psaní scénáře neměl žádné nápady na vývoj děje, a tak ho nesmyslně uměle prodlužuje. Zkrátka to, co mohl udělat hned, udělá mnohem později. Každopádně Mulargia natočil temný a patřičně brutální film, během jehož sledování, ale není k dobru na tím moc přemýšlet.