Anatomie atentátu

[b] Anatomie atentátu skládá fragmenty ze života vraha izraelského premiéra Jicchaka Rabina a vytváří procedurálně důkladný a vtahující portrét náboženské radikalizace, která pod rouškou ochrany vyšších ideálů neváhá zmařit lidský život.[/b] Co je zapotřebí k tomu, aby se ze zdánlivě obyčejného a společensky aktivního studenta informatiky stal fundamentalista, který je ochotný sáhnout i ke krajnímu činu, jakým je útok na nejvyššího představitele státu Izrael? Tato otázka tvoří hnací motor striktně procedurálního dramatu Yarona Zilbermana, které mapuje sílící radikalizaci Jig’ala Amira, muže, který 4. listopadu 1995 zavraždil izraelského premiéra Jicchaka Rabina. Jig’al Amir patřil k proudu náboženského sionismu, který odsuzoval Rabinovu snahu o narovnání vztahů s Palestinou a hledání mírového řešení vnímal jako zradu židovské věci. Film poskytuje distancovanou, ale vtahující analýzu ideologického přesvědčení, v němž výklady náboženských textů zastiňují základní hodnotu humanismu, kterou tvoří lidský život. V tradici dardennovského sociálního realismu sleduje kontaktní, kinetická kamera Amita Yasura frenetickou pouť hlavní postavy, která prožívá zároveň těžká osobní i politická dilemata a aktivně se utvrzuje v názoru, že vražda premiéra není morálně zavrženíhodným činem, nýbrž posvátnou povinností. Film z odstupu, ale velmi otevřeně zachycuje nebezpečný náboženský fanatismus, který je v tichosti legitimizován ústy ctihodných a respektovaných členů komunity. Ti skrze nenápadné podněcování mladší generace přenášejí zodpovědnost za reálný politický teror na druhé. Anatomie atentátu nesoudí a neposkytuje žádná pohodlná morální rozhřešení ani divákům, ani své ústřední postavě. Jedná se o nekomfortní, ale sugestivní pobyt v bezprostřední blízkosti člověka, jehož pohnutky se film nesnaží empaticky pochopit, ale vyložit kontextuálně; zasadit je do dobového prostředí i do individuálního psychologického portrétu, na jehož věrohodnosti má výrazný podíl umanutý, energický výkon představitele hlavní role Jehudy Nahariho. Vít Schmarc Letní filmová škola Uherské Hradiště 2020