Vražda mého otce

Průměrný film, více psychologické drama než kriminálka. Malý svědek vraždy svého otce v rukou dětské psycholožky. Chlapec v hereckém podání Elijaha Wooda se bojí podat svědectví. Příběh není příliš napínavý, chvílemi je to i nuda, sledovat, jak se vyvíjí vztah mezi psycholožkou a detektivem Skerrittem, ale dokoukal jsem to dokonce. V roce 1990 určitě vznikly lepší detektivky, televizní původ filmu je znát po prvních minutách.

Film je zajímavý tím, že zde v dětské roli vidíme Elijaha Wooda, budoucího Frodo Pytlíka. Příběh je to detektivní. Přelom osmdesátých a devadesátých let přinesl mnoho změn. Nejen ve světě, v politice, v hospodářství a v mezinárodních vztazích. Změna nastává i ve filmové tvorbě. Pokud jde o USA nastává úpadek ve scénářích. Čím dál tím více se objevují klišé dialogy, které se opakují ve stovkách snímků. Tenhle film je jeden z posledních svého žánru, kdy vnímám jistou vyšší úroveň dialogů a smyslu pro detail. Američané neumí natáčet detektivky a v podstatě je skoro nenatáčejí vůbec (nepleťme si to s krimi žánrem). Tenhle film je jedna z mála výjimek.