Tatarská poušť

O filmovou adaptaci klasického románu moderní italské prózy z pera Dina Buzza-tiho Tatarská poušť mělo zájem mnoho filmových tvůrců. Jeden z nich, režisér Mauro Morgassi, při zkušebních snímcích v Africe zahynul. Po něm tu byl ještě Pierre Schoendoerffer a dokonce projevil zájem i David Lean. Také mezi autory scenáristických verzí byla zvučná jména, mj. Miklós Jancsó či Jorge Semprun. Majitel autorských práv, herec Jacques Perrin, nakonec svěřil v roce 1976 režii italskému filmaři Valeriu Zurlinimu. - Buzzatiho román bývá srovnáván s existenciální prózou Franze Kafky, či s díly E. A. Poea a E. T. A. Hoffmanna. Je podobenstvím o osudu člověka, respektive o čekání člověka na osud. S tématem marného očeká-vání se pojí i téma úzkosti. To vše je prezentováno na podkladě zvolna uplývajícího času, v němž se lidský život proměňuje v nicotu. - Děj se odehrává na počátku století, v osamělé pevnosti na pokraji fiktivní Tatarské pouště. Vojenská posádka zde tráví dny v čekání na nepřítele, o němž nemá žádné zprávy. Hlavní hrdina, důstojník Drogo, tu prožije, podobně jako jeho kolegové, celý život, aniž se s nepřítelem utká. Oddíly jezdců na bílých koních se přiblíží, až když těžce nemocný protagonista pevnost Bastiano opustí. - Zurlini zvolil jakousi středoevropskou vojenskou tradici (viz. např. uniformy) přenesenou do pouště (natáčelo se v Iránu). Filmu dominuje zvláštní atmosféra místa (strohá pevnost, mrtvé arabské město u jejího úpatí, šedivá poušť) a herecké výkony známých herců. Autor/Zdroj: /Filmový přehled