Tělo a ďábel

Film jsem si pustil asi po třech letech a úplně jsem zapomněl, jak fantastický film to byl. Začíná v takovém odlehčeném duchu a pak se promění v jednu z nejúchvatnějších romancí, které kdy byly natočeny. Chemie mezi Garbo a Gilbertem je žhavá a postava Garbo musí být jednou z největších mrch v dějinách filmu. Kamera je ohromující a obstojí v porovnání s čímkoli natočeným dnes, zejména valčík a souboj. Garbo a Gilberta si v tomto filmu zapamatuje každý, ale vyniká zde výkon Larse Hansona v roli nevinného a paroháče Ulricha, který vyždímá ze své postavy poslední kapku sympatií svým skvělým herectvím. Film je skutečným skrytým pokladem němé éry.