Král se baví

"Král se baví". Tento francouzský film, natočený podle divadelní veselohry, která byla i u nás známá, je povedenou satirou na bublinovou demokratičnost leckterého politického demagoga, který - byť sám bohat - bouří proti kapitalismu, a je blažený, může-li se vyslunit aspoň na chvilku v blízkosti panovníků a mocných tohoto světa. Ve filmu socialistický poslanec se smíří s tím, že panovníka, který dlí na návštěvě v Paříži, najde v posteli své vydržované milenky, když mu ona zprostředkuje návštěvu královu na jeho panství. Tam dojde k slavnostní recepci, ale historie se opakuje s malou obměnou: tentokrát je to poslancova manželka, přistižena s králem v situaci velmi choulostivé. Uražený manžel uzná vyšší státní zájem, když je jmenován ministrem (a opět naše věčně číhající cenzura to v českých titulcích velmi naivně obešla tím, že se mluví o "povýšení"). Film zrovna hýří a srší břitkostí francouzského vtipu, který nešetří opravdu nikoho: lidu, politiků, šlechty. Režisér Pierre Colombier naprosto však nepřeháněl v karikování, protože všechno, davy i jednotlivci, jsou takoví přirození, lidsky samozřejmí, především však představitelé hlavních úloh. Victor Francen jako král, Raimu, skvělý jako poslanec a demagog, Gaby Morlayová, jako poslancova manželka a Elvíra Popesco, jako milenka politiků a krále, ženskou obratností zachraňující situace.