Jak je důležité míti Filipa

Toto zpracování je poněkud slabší, nežli natočené z roku 1952. I tv. čs. zpracování je mi milejší s Jaromírem Hanzlíkem. Z roku 2002 je mi příjemná jen Judy Dench a bratři mě jsou nesympatičtí a nic mi neříkají...

Některé dialogy jsou doslova stejné jako v české verzi pana Bělky. Nerozumím bohužel jménu Gvendolen, zde je sluhou ohlášena jako Fairfaxová a její matka jako Bracknellová. Gven ji taky jako matku oslovuje. Čert ví, proč to další příjmení. Po otci? Nu, to je jedno. Asi nelze srovnat inscenaci v papundeklu s filmem, ale podstata je stejná. Zde jsme navíc oblaženi občas dobrou a nápaditou kamerou. Ale jinak bych hodnotil skoro stejně, kdyby v této verzi nepoužili hudební scénu. Za tu, a za hudbu vůbec strhávám. Navíc mi ti herci přišli takoví „suší“. Prostě, naše verze se mi líbí více.

Tenhle film je pro mě naprostou klasikou, kterou mám moc ráda. Oscar Wilde patří k mým oblíbeným spisovatelům a je dobře, že jeho pár děl bylo zfilmováno. Musím říct, že hned poznáte, že je o Wilde, jeho osobitý humor a smysl pro romantiku je k nerozeznání. Příjemný, nenásilný příběh, který divákům nic nevnucuje a okouzluje svou jedinečností. Film také hodně podtrhují herecké výkony - jako vždy báječný Ruperet Everett spolu s Colinem Firtem nemají chybu, stejně jako jejich ženské protějšky Reese Witherspoon a Frances O´Connor. Pro mě jeden z nejlepších filmů vůbec.

Jak to, že se Filip jmenuje Algernon? Nebo, že by se jmenoval Jack případně John? A kdy vlastně zemřel Bunbury? A není to jedno, když Firth s Everettem podávají v rolích Filipů naprosto famózní výkon a dámy jejich srdce jsou zase patřičně aristokraticky cudné, pohoršené i zamilované? Já se tedy bavil mimořádně a i když tuším, že největší zásluhu na tom má pan Wilde, tak tohle zpracování jeho hře rozhodně neublížilo.