Total Recall

Rok 2084, planeta Země. Obyčejný stavební dělník Douglas Quaid (Arnold Schwarzenegger) sní celé noci o Marsu, na kterém, pokud ví, nikdy nebyl. Zdá se mu i o záhadné brunetce, zatímco sdílí lože s blondýnou, která se tváří jako jeho manželka i jako Sharon Stoneová. Ta nechce o cestě na Mars ani slyšet. Douglas se tedy rozhodne navštívit společnost Rekall, která lidem vytváří vzpomínky na (ne)prožitou dovolenou. Muž ale na rutinní zákrok reaguje tak nestandardně, jak to jen Arnie dokáže uhrát. Křičí, že bylo narušeno jeho krytí. Manželka se jej doma pokusí zabít. Je tedy na čase odlišit, co je realita, co virtuální realita a co pouhý sen. Můžeme se jen dohadovat, jak by snímek vypadal, kdyby se podařilo realizovat původní záměr spolustvořitelů Vetřelce (Alien, 1979) Ronalda Shusetta a Dana O’Bannona. Ti se ale nakonec sami ztratili v mnoha verzích scénáře a vizích velmi odlišných režisérů, kteří byli s projektem producenta Dina De Laurentiise spojováni. Posuďte sami – Douglase prý měli ztvárnit Patrick Swayze či William Hurt, nejvážnějšími uchazeči o režii byli David Cronenberg a Bruce Beresford. Nakonec všem zasadila rozhodující direkt pěst Arnolda Schwarzeneggera. Právě on přesvědčil společnost Carolco, aby odkoupila scénář i práva na Dickovu povídku, a pak i Paula Verhoevena, aby se se svými spolupracovníky po úspěchu RoboCopa (1987) pustil právě do této látky. Vznikl tak pravděpodobně nejlepší film se Schwarzeneggerem z přelomu 80. a 90. let. Na jedné straně se v něm pochopitelně objevují prvky prostoduchého arnoldovského akčňáku, zároveň se však příběh odehrává v uceleném, vizuálně atraktivním, dystopickém fikčním světě a tělesnost zde hraje jinou roli, než bývalo v akčních filmech zvykem. Tělo hlavního hrdiny vysvalené do křiklavé umělosti tu kontrastuje (či souzní) se zmutovanými trupy obyvatel Marsu, v obou případech ovšem reprezentuje jen schránky na myšlenky a vzpomínky, které vám mohou být vetknuty i uměle. Aleš Říman Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017