Tristana

Jeden z nejlepších filmů režiséta Louise Buňuela, který natočil jako první po svém návratu do Španělska. Vynikající Fernando Rey v roli dona Lopeho, který Tristanu úplně změní z nevinné dívky v bezcitnou ženu, která nakonec souhlasí se sňatkem. Její nenávist k němu je však tak silná, že ho později bez sebemenších výčitek svědomí nechává zemřít.

Buňuel opět intelektuálně vytříbený, plný symbolických scén a motivů. Pokud jsou v Tristaně nějaké politické jinotaje jak je u Buňuela zvykem (a jsem si jistý, že jsou), tak se tentokrát bez jejich marného luštění obejdu, protože film funguje i na čistě obecné rovině jako příběh o manipulaci, závislosti a svobodě volby. Catherine Deneuve je odzbrojující ve své proměně z naivní, nevinné dívky v cynickou, zahořklou, nenávistí prostoupenou a duševně i fyzicky znetvořenou osobnost zatímco Fernando Rey jako její protihráč ztvárňuje svojí tradiční roli chlípného pokrytce. Jako vždycky mi toho hodně zůstalo skryto, například závěrečný zrychlený flashback, zřejmě klíčový pro pochopení hlavní myšlenky, mi do skládačky nezapadl. Už jsem si ale zvykl, že po shlédnutí Buňuelových filmů mi vždycky nějaká ta bílá místa v porozumění zůstávají a vlastně právě to je na jeho tvorbě přitažlivé. Přetrvávající tajemství, výzva pro příště.

Film považuji za vynikající. Catherine Deneuve ztělesňuje postavu Tristany, která projde proměnou z čisté a půvabné dívky v bytost zahořklou a nenávistnou. Zkazil ji don Lope, kterého výborně hraje Fernando Rey.