Tři barvy: bílá

jen těžce pochopitelná, zcela neuvěřitelná a naprosto bez smíchu je údajná komedie z volné filmové trilogie tři barvy, tentokráte s podtitulem bílá. snímek tři barvy: bílá postrádá rytmus, dynamiku a razanci, je spíše rozvleklým filmem s kamsi skrytým poselstvím, který lze zařadit jen mezi nejlepší díla z té nejslabší třídy dějin světové kinematografie. film tři barvy: bílá od samotného dna zachránila snad jen původní námětová myšlenka autora příběhu a vnitřní propojení scén s dalšími díly.

Stejně jako předchozí díl strašně zdlouhavá a celkově odtažitá podívaná. Tentokrát v trochu optimičtějším duchu. Naštěstí to opět zachraňují dobří herci a zajímavý příběh.

tato část mě příliš nebavila, jednak jsem nepochopil proč je zrovna tento příběh součástí farncouzské trilogie když je většina děje o polácích a odehrává se v polsku, vím že režisér odtud pochází a proč tento snímek nenechal jako samostatnej film.... Dějově film nebyl taky žádnej zázrak takže upadá spíše do průměru....

„Bílá“ je druhá tentokrát tragikomická část z volné trilogie. Bílá je nevěsta i špinavý sníh. Je to velmi hořká výpověď o jednom nepovedeném a nenaplněném manželství. O náhodách v našich životech, o cestách osudu, o potrestání toho kdo odmítl zůstat, o bolestech duše ... „Všichni pociťujeme bolest. Ano, ale ... já jsem jí chtěl míň.“