Tři přání

Určitě jeden z nejlepších satirických filmů koncem padesátých let. Z kin byl stažen po festivalu v Bánské Bystrici. Morální satira, která se trefovala do socialismu a apelovala na morálku obyčejného diváka. Pohádka přenesená do reality. Poslední přání Petra, aby se měl jako za socialismu, to hovoří za vše. A to myslel upřímně.

Diváci, kteří se na film dívají by si měli uvědomit, kdy film vzniknul, za jakých podmínek, že si režisér vůbec dovolil něco takového natočit. Že ti, kteří se na filmu podíleli to neměli potom v životě lehké a film byl dlouho uschován v trezoru. Dnes kritizovat něco z doby dávno minulé, není jako, když Kadár/Klos natáčeli film, možná ani nedoufali, že film projde schválením komisí.

Taková skoro agitační komedie. Pobaví, ale k opakovanému zhlédnutí nezláká. Tedy alespoň mne. Pobavilo, ale podruhé nemusím.

Tento film má svoji velkou hodnotu. V čem? Byl jedním z prvních, který otevřeně ironizoval socialismus, otevřeně si bral na paškál život v naší krásné zemi. Pohádková komedie o kouzelném dědečkovi, který nakonec musí splnit více, než slíbil. To, co se stalo hlavnímu hrdinovi filmu se už nikomu asi hnd nepovede. Proč? Protože v Praze už nejezdí trolejbusy.