Utajený pasažér

Jednoduchá sci-fi povídka s pouhými čtyřmi postavami převedená do celovečerního formátu a to tak precizně, že by snímek mohl být příkladem, jak se to má dělat. K pousmání je český distribuční název snímku, neboť originální název ´Stowaway´ je v překladu ´Černý pasažér´. Protože tuto postavu hraje afroameričan, Češi se zalekli případného obvinění z rasismu? No, asi jediní, neboť ostatní státy název zachovali. Režisér Joe Penna, stojící také za scénářem spolu s Ryanem Morrisem, námětem úzce navázali na svůj předchozí film ´Arctic: Ledové peklo´ (2018) Pojítkem je síla rozhodnutí v boji o záchranu sebe sama před jistou smrtí. Je to snímek bez napětí a lecjakých dobrodružných eskapád, jak jsme jinak u takovýchto snímků zvyklí. Tady vznikne problém, který je potřeba vyřešit, což lze jen nějakou přirozenou cestou, na kterou se musí nejdříve přijít. Žádný spěch, jen přirozený vývoj. Daleko realističtější vyobrazení dané situace tak prezentuje uhlazenější přístup ve vyprávění a to především zachováním velmi omezené perspektivy. Optimismus je něco, co všechny udržuje, tak nějak, v poklidu. Vzniklý problém musí být vyřešen pouze vědecky, ale protože jsou v kosmické lodi někde ve vesmíru, možnosti jsou hodně omezené, čímž všichni se skrytou zoufalostí očekávají jistou smrtelný konec. Své tedy řeknou tané emoce, které jsou samozřejmě nejsilnější na samém konci vyprávění. Na celém příběhu se však poukazuje právě na sílu rozhodnutí o záchraně. A dalo by se říci, že obsazení onoho pasažéra navíc bylo, vlivem současné rasové politiky, úmyslně svěřeno afroameričanovi. Jde totiž o ústřední dilema a tím je hodnota lidského života. Správně, moralizační aspekt je tímto plně daný. Je morální obětovat něčí život v zájmu záchrany vlastního? Nebýt černého pasažéra, do problémů by se vůbec nedostali, takže by šlo o dostatečné zadostiučinění. Jenomže se také sází na myšlenku, že odpovědnost za lidský život nese ten, kdo jej dokáže zachránit, bez ohledu na osobní pocity. Bude se tedy, vlivem obsazení snímku, rasově bílý pasažér obětovat v zájmu života rasově černého? Všichni pospolu prostě přežít nemohou. To už prozradí daný příběh, který je vlivem produkce Netflixu, známý svou rasovou politikou ("Black Lives Matter"), jasně předvídatelný. Předpojatost? Tak to rozhodně ne. Jen pouhá zkušenost. Takže, jak to je? Jakou cenu má lidský život bez ohledu na fakt, jestli je dotyčný známý či ne? To je oč tu běží a odpovědět si na tuto otázku už musí každý sám.

Tak já bych to za tak velký průšvih nepovažoval. Líbila se mi komorní atmosféra a napětí v posádce, kdo půjde z kola ven. Ve vesmíru daleko od všeho odkázáni jen sami na sebe. Byla ta správná látka, která umožnovala držet napětí po celou stopáž.

Film mi připadl jako kdybych se díval na nějaký 5.a 6. díl z 10 dílného seriálu. Na začátku není nic vysvětleno a na konci je víc otázek než odpovědí. Námět dobrý, ale chtělo by to trochu vysvětlit děj a o něco zkrátit. Podruhé vidět nemusím.

Jak se vůbec mohl dostat ten pasažér pod panel? Proč sebou nevezli zálohu velmi důležitého systému, který navíc byl tak malý, že by se vešel do kufru. A v neposlední řadě, proč nechali dobrovolně zemřít druhého nejdůležitějšího člena posádky, lékařku? I když tady bych hodně viděl rasovou stránku věci, už jenom proto, že se ve filmu nevyskytoval žádný bílý muž.